Četl jsem o lidech, kteří si preventívně dají denně slzu své moči do čaje a pak to s chutí vypijí. Proti gustu žádný dišputát a tak si dovedu představit fainšmekra, který si dochutá krajíc chleba trochou toho hnědého z mísy. (Fakticky existuje terapie nefunkčnosti zažívání zapříčiněnou likvidací vlastní střevní fauny na podobném principu. Ovšem to hnědé z mísy není pak jeho, nýbrž od zdravého dárce.)


