Tak jest. Když se nad tím člověk trochu zamyslí, tak mu to dojde.
Ještě dnes mi běhá mráz po zádech když si vzpomenu na naše cesty do
Řecka přes Jugoslávii s malýma děckama. která pochopitelně spala v leže
na zadních sedadlech bez pásů a bez tehdy ještě neznámých dětských
sedačkách.
Tehdá bylo podstatně méně provozu, auta byla slabší a tak ne tak rychá.
VW-bus, 50HP (koňů), když jsem to chtěl dostat na 100km/h, tak jsem mu musel
domlouvat. 
to je jako trabant, z komce t vytáhl až na 90 Km/h a do kopce nesměl zastavit protože ztratil otáčky a zůstal stát.
kapánek kecáš trabant vážil jen 600kil naproti tomu EBčko nělo víc
než 800kg +vzadu ventilátor chlazení takže ve finále
MB mělo 22kil na 1 kůň a trabant 23kil na 1 kůň v podstatě nebyl velký
rozdíl. Prostě si Trabanta nebyl schopen Embéčkem předjet a musel si jet za
nim a čuchat ty smrady. Když si v něm seděl sám byla to raketa. Než se
embéčko rozdýchalo ta Trabant už by v prdeli. Potom tady byl Wartburg ten
byl ze všch komunistickejch aut nejrychlejší a nejvýkonnější
hehe, trabantista? Taky jsem měli trabanta. Jedním jsme jezdili a druhý byl na náhradní díly.
trabant je zrovna příklad faktu, že slova jsou tvořena na základě toho,
jaký dané věci vydávají zvuk:
TRRRRRRAA-BAN-BAN-BAN-BAN-BAN-BAN-BAN-BAN-BAN-BAN-BAN-BAN... T 
ad soucet:
.."příklad faktu, že slova jsou tvořena na základě toho, jaký dané
věci vydávají zvuk"..
a tyka se to i produktu kulturni evoluce? dela Buh jako kravicka? 
To jo, ale místo "vodník" by se měl jmenovat Brekeke Žbluňk.
Pátrání po původu slov a jmen může být zajímavým koníčkem. Podobně i
gramatický rod. Proč je "ten kůň" mužského rodu a "das Pferd" středního?
Podobně u "dům" a "Haus".
Německý "Krokodil" je středního rodu a český "krokodýl" mužského.
Čert aby to vzal a nevracel.
Ale no.
Měl jsem Wartburga - nebyl spatný, ale že by byl lepší než například MB
105 L? 
Strejda měl Trabant-a - takže mám zkušenost ze všemi třemi POKUTU za
rychlost jsem dostal jen v MB-čce - a to na dálnici - někdy v 1987.
Takže - předběhnou trabanta nebyl problém - jedině, že by šlo něco v
protisměru - smrad byl ale opravdu otřesný.
Na ten smrad se snad podařilo někomu, zejména silným kuřákům,
zvyknout.
Já se vracel s rodinou Maďarskem v předvečer jugoslávské války, tedy v
době, když bylo Maďarsko plné trabanrů, jak jedoucích a stojících, tak i
DDR-áky opuštěných. Ti chtěli a směřovali na západ, hranice s Rakouskem
byla částečně propustná. To bylo dvoutaktového smradu a kouře !!!. 
V té době jsem kouřil - nezvykl jsem si.
Teď cítím kouř cigarety i na 100 honů - pořád mi to vadí.
Také se tomu tabákovému odéru vyhýbám.
Zrovna nedávno, budou to tak dva roky, jsem si strčil do huby svou dýmku ...
po půl století a jen tak ze srandy... a málem se poblil. Tak jsem tu troubel,
či jak se to jmenuje protáhl dýmkovým "košťátkem" namočeným do
špiritusu, podobným tomu, jaké používají kominíci a zase uložil do
psacího stolu.
Vím, správně se používá whiskey, nebo kogňák.
ještě k těm tvým pomluvám vůči Trabantu na jedničku měl stoupavost
37% nikdy si neviděla takový kopec 
a jezdil stovkou devdesát byla jeho
běžná cestovní.
Trabant klidně mohl zastavit v tom největším kopci co v čr existuje. Při rozjezdu si začak hrabat předníma kolama až se z nich začalo kouřit a rozjel si se jako prd. Navíc netrpěl přehřátím motoru jako Škodovky někde v koloně, když v létě byli.
Můj strýc byl taky majitel a fanda trabanta.
Pamatuju, jak si někdy při jízdě broukal:
Sedím si to ve svým modrým trabantu
cigaretu přilepenou na pantu
jaká by to asi byla paráda
kdyby se mi přilepila na záda... 
Jednou jsme mu s bratránkem na auto dali nápis LOS TRABANTOS CASTROL
EŠUS...
Ale byli jsme rádi, že nás tím přibližovadlem občas někam hodil. 
Jó, tehdy bylo auto skoro jako člen rodiny a člověk se ho zbavoval se
smíšenými pocity. Byla za ním sposta vzpomínek...
To mi připomnělo horror. Někde ve štýrských alpách jsem zajel do údolí
a výjezd měl tak 20% stoupání a to bylo pro náš VW-bus na jedničku a
plný plyn taktak akorát. Vedlejší silnice, nikdo jiný tam nejel, ještě
žádný mobilní telefony ...
Tak mi blesklo hlavou, že kdyby to zastavilo, tak to pustit pozpátku dolů,
tam to obrátit a zkusit to vyjet na zpátečku. Doma jsme se pak koukl jaký
převod měta ta zpátečka ve srovnání s jedničkou, ale už si to
nepamatuji. Na druhé straně toho údolí bylo stoupání jen 18%.
Vyjeli jsme, za hřebenem se jelo dolů, směr Mariazell, tam bylo krátce
klesání 22%.
2
1
