To je přece jedno, kde je! Pokud něco miluješ, prostě k tomu automaticky máš vztah. Láska je totiž vztah. Jestli miluješ něco uvnitř sebe, nebo někde jinde, to je fuk. Mimochodem, nějaký vztah máš úplně ke všemu. K něčemu pozitivní, k něčemu negativní, k něčemu neutrální. I když o tom třeba nevíš. Neznalost nějakého objektu je totiž taky druhem vztahu k němu. A jestli je to slovo v nějakém přikázání, nebo není, to na věci nic nemění.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení