Že naši předkové nebyli blbí se dá dokázat i tím, že lidstvo
osídlilo všechny kontinenty s výjimkou jednoho.
Dob ledových přetrpěla naše planeta hodně, ale člověk je na Zemi teprv
poslední dobu, řekněme čtvrt milionu let, ze 4,6 miliardy let. Paměť
lidstva nemůže sahat hlouběj do dějin Země, než začalo lidstvo používat
písmo. Před písemnými záznamy se udržovaly vzpomínky jen generačním
předáváním a to mělo a má kvalitu typu "jedna paní povídala".
No a co se týče té paměti lidstva, tak je na příkladu bible vidět, že ta
paměť nestojí ani za fajfku tabáku.
Bible je zbírka pohádek a povídaček, je dílem lidí a nadpřirozené
bytosti, od vodníků a andělů po bohy a čerty jsou produkty lidské
fantazie. A to neplatí jen pro bibli, ale i pro Staré pověsti české,
Pověsti alpské a podobně. Každý národ, každá kultura, má nějaké své
pověsti. Měli je i Židé a křesťané si je zabudovali do základu svého
náboženství.