Mně přijde že házíš, tedy alespoň argumentace tak působí. Absolutně nepřijímáš spirituální hledisko, jakože nulová hodnota.
Mně přijde že házíš, tedy alespoň argumentace tak působí. Absolutně nepřijímáš spirituální hledisko, jakože nulová hodnota.
Nesmysl. Ten, kdo to bere spirituálně, nebude lpět na doslovnosti a uzná mýtus jako fakt.
Pokud se nepletu, tak na doslovnosti se netrvá alespoň jsem se s tím nesetkala. Maximálně jsi mohl slyšet že v Bibli se píše....že se pak hledá nakolik je to či ono skutečnou události, to přece je normální... Troja se taky našla podle HOmérových opusů, ale to neznamená že ta věc je skutečná tedy nevěřím různým "senzačným odhalením" a podobným bombastickým objevům. Podobně i konkrétní místo v Betlémě, hvězdička na zemi, kde se měl narodit Ježíš neberu jako tutovku :-) Prostě je to symbolické místo, jako 24. prosince...tím že se to konkretizuje v mysli, dá to smysl a vytváří se souvislosti, vztahy.
doslovnost tady hájí třeba visitor, teď před pár dny - že mrtví vstávali z hrobů a pak se tam zase vrátili (v den ukřižování Ježíše, respektive po jeho ukřižování)...
Kdyby to nebylo v Bibli, tak by to nepsal. Psal jen to co, o čem se tam psalo. My nevíme co vlastně se dělo, víme že to bylo mimořádné a tedy se děly mimořádné úkazy. Ale důkaz je jen popis v Bibli :-)
ano, co je v Bibli, to je svatá pravda, a co není v Bibli, to nemůže existovat, a visitorkovi všeci ubližují a posmívají se mu...
Tak pokud někdo tvrdí, že se našly zbytky Archy, nebo že potopa měla potrestat lidi v určité oblasti, tak je zřejmé, že ten příběh bere zcela vážně a nepovažuje ho za mýtus.
Tvrdit to může, to je přece jeho věc. At se tím zabývá, je spoustu lidí co něco hledají a zkoumají. Proč by nemohli hledat archu...ty zase nemusíš všemu věřit. Zrovna tohle je každého věc, to je jakoby jsi malířovi radil jak má malovat. Když je to baví, ať hledají.
Problém však je, pokud to vydávají za pravdu. To je jako s tou placatostí Země. Když ty lidi necháš šířit nesmysly, může tomu naletět mnoho lidí a nakonec se to dostane do škol. V Británii dělali průzkum a přes 60% lidí si myslí, že Slunce obíhá kolem Země. Vědecká obec je znepokojena.
Ono se někdy stačí podívat na Nikdo není dokonalý. Viděl jsem slovenskou verzi, muslim žádný a odpovědi podobné. I když uznávám, že ty odpovědi, co se zveřejní, vybírá štáb televize.
To je zábavný pořad a ne statistický průzkum znalostí občanů.
Tuhle ppolořili otázku "jak se jmenuje planeta, na které žijeme."
Jen dva nebo tři z dotázaných deseti odpověděli "Země", na doplňující
otázku kolik planet dotázaný zná, padly i odpovědi jako "Slovensko", "EU",
"Měsíc" ...a lidi se chechtají a mají důvod.
Když je to baví, ať hledají.
To je v pořádku. I když by mohli hledat také v Andách, nebo v Antarktidě. Noe neměl možnost svou bednu jakkoliv řídit, to znamená, že by Archu zanesly mořské proudy a vítr za ten rok kamkoliv.
Jak píše Tom, v pořádku není, když někdo tvrdí nepravdy, které tím nabývají charakteru lži. Pravdu ctící člověk se proti lžím musí ohradit, je to otázka morálky.
Kreacionisti v USA hledali a hledají lidské stopy vedle stop dinosaurů. Jim se také přihodilo, že sedli na lep nějakému "nálezci" a ten "nález" zbrkle roztroubili do světa. Proč tím vyvolali veselí u nekreacionistů je známé.
Ararat je celkem logické místo, protože Arménie a Turecko jsou země, kde křesťanství zapustilo kořeny velice brzy. Tedy tam se hledá. Hrob Ježíše taky asi nebude v Antarktidě či Andách :-))
Pokud popřemýšlíš o tom,jak dlouho a z jakého množství dřeva Noe
stavěl tu archu,tak pochopíš, že je to věc nemožná, tak tě vůbec
nemusí zajímat nějaký Ararat.
Tolik kubíků dřeva (je jednoduché si to přepočítat z rozměrů archy
uváděné v Bibli) by sekerou nevytěžil za pár "neděl" a ještě j tomu
stavět a po celém světě shánět dvojice zvířat.
Je úsměvné jak se tady někteří pasují za znalce,ale opomínají
logiku.
Přesto to lidi dělají a vůbec nemusí být věřící, prostě hledají nějaké tajemno.
Aby se někdo pustil do hledání Archy, Zlatého rouna, Svatého Grálu (kalicha), Bedny úmuvy, mimozemských vesmírných lodí v pyramidách .... tak na faktickou existenci těchto věcí musí věřit. Pochopitelně jsou také hledači pokladů, zejména potopených lodí na dnech moří ... a někteří skutečně poklad najdou.
Také jsem viděl dokumentární reportáž hledání Jantarové komnaty a v
ní byly i rady různých esoteriků a proutkařů. Nemusím připomínat, že
to byla honba za přeludem, i když Jantarová komnata průkazně existivala a
nebyla mýdlovou bublinkou, jako biblická Archa.
Pokud vím, tak zlí komunisté a zlí ateisté ruského občanství postavili
repliku té Jantarové komnaty vedení fotografiemi a jinými dobovými
dokumenty.
A hodní křesťané zase staví repliky oné bublinkové Archy. Už jsem kdysi
četl, že nějaký ultra-boháč chtěl nechat postavit skutečnější repliku
Archy, totiž schopné se udržet na hladině.
Mnoho nadšených kreacionistů a věřících v Archu se nikdy nenamáhalo si něco přečíst o stavbě dřevěných korábů. A to nabízejí reálné dokumenty. Oni se prostě spoléhají na bibli do které jejím autorům Archu nadiktoval sám pámbíček.
Pro mě je Amerika i s jejích kreacionisty zvláštním úkazem. Něco jako mormoni.
Jak je vidět, najdou se tací i mezi námi. Taky je považujeme za zvláštní úkaz. 😀
Pokud chce malíř tvrdit, že přesně zachycuje realitu, tak mu do toho má co kecat leckdo. Představ si, že by s takovým přístupem ten malíř třeba ilustroval atlas hub!
No ale dobrý malíř zachycuje realitu a tato realita je jedinečná! Dobrý malíř dokáže realitu opravdu zachytit. A kibicové se mohou z toho po..at remcáním že oni to vidí jinak.
Takže nakonec se jeví jako nejdůležitější otázka, co to ta realita je. Pokud se domluvíme že je to přesné zobrazení jedovaté houby např. přesným obrázkem či fotografií, pak OK. Ale realita může být nakonec jiná... daná houba může nabýt jedinečný tvar a jedlík ji nepozná nebo houba v určité situaci jedovatá není. Chápeme se, realita má spoustu podob a ta nejhlubší je prožívání (bytí)
Je rozdíl zachytit realitu a zachytit své vnímání reality. Pokud člověk neovlivněný malířovým stylem z obrázku nepozná to, co na něm má být, není to zachycená realita. A úplně stejně je třeba zacházet s tvrzeními o tom, co se kde našlo nebo nenašlo. Pokud k uvěření potřebuješ předpřipravenost čtením Bible, nebo pro to neexistují jiné důkazy, než něčí povídačky, byť v „dokumentárním" filmu, prostě to za realitu vydávat nelze.
Teď nevím o čem mluvíš, pokud o hledání nějakých artefaktů či arch, tak se jedná o lovce senzací a ani nemusí ýt věřící. To nijak nesouvisí s vírou v Krista.
Ale přesně o tom tu byla řeč. Archu nebude hledat někdo, kdo v její existenci nevěří.
Věřím že hledat bude. Viděla jsem několik dokumentů "populárně vědeckých" o potopě světa, co to mohlo být, kde se provalilo moře a proč je to v tolika mýtech. Jistě se na to nabaluje i hledání Atlantisu a třeba i archy.. To vše je jedna velká hromada.
Já určitě ne, nehledám ani to co existuje. Lidé jsou různě cáklí :-) Stačí si pustit televizi.
Jenomže tyhle "populárně vědecké" dokumenty nepojednávaly o potopě světa, tedy o důkazech pro biblickou pohádku O potopě, nýbrž hledaly vysvětlení pro fakt, že 2,2 miliardy křesťanů věří bibli každé slovo, ba i pohádku O potopě.
O Černém moři, kdysi sladkovodním, se předpokládá, že do něj přitekly vody z Egejského moře po protržení hráze Bosporu. To spojení s biblickou pohádkou má malou trhlinku, možná dokonce trhlinky dvě. Ta jedna je geologická - protržení hráze Bosporu se událo před sedmi tisíciletími. Ta druhá je k zamyšlení - dnes má Černé moře takový přítok řek, že by po přehrazení Bosporu jeho hladina stoupala. Ž Černého moře teče hodně vody do Středozemního moře a jen zlomek tohoto množství se vrací nazpět (je to dané rozdílnou salinitou).
No a v posledních desítkách tisíců let, se srážkový prostor pro Černé moře nezmenšil.
A těch sedm tisíc let je špatně? Tedy proč by to nemohla být tato událost. Nebo jiná, měnilo se klima...v době ledové bylo hodně vody vázané která se uvolnila... tedy to mě jen tak napadá. Nebo výbuch sopky a následný déšť etc. Určitě lze nalézt stopy dlouhotrvajícího deště či zalití v sedimentech.
Poslední doba ledová si dovolila skončit před zhruba 11,7. tisíci roky.
Samozřejmě trvalo to tání ledovců nějakej ten pátek, ale čtyři tisíce
let se mi zdá přehnané časové období..
A vůbec, ta hladina se zvedla, ale ne tak, aby pokryla nejvyšší hory.
Mě se líbí na Potopě, že bůh dal lenochodům z Brazilie na záda baťohy se žrádlem a ti se vydali přes Panamu a Aljašku do Asie, v Číně přelezli všechny čínské zdi a jechali přes Indii k Noemu, aby jim s Archou neujel.
Už jsem tu několikrát citoval geologa Jožku z Diskutníků, mimochodem protestanta, který na základě geologických nálezů biblickou potopu vylučuje. Ale jak vidno, pro některé to bude vždy otázkou víry, že byla. Pak si říkám, k čemu taková víra je.
Doslovnost není na místě. V té době nežili miliardy lidí a k velké potopě,která se projevila na mnoha místech kde žili lidé v nížinách či rozlehlých údolích (nedohlédli na hory)
Nebyla žádná velká potopa. Bylo mnoho menších a proto příběhy o nich se objevují v mnoha kulturách.
To nevíme jistě, tedy přesně toto je předmětem různých populárněnaučných pořadů :-)))) Takoví geroi nejsme abychom přesně věděli kdy a kolik vody někde bylo.
a všude byl bohem vyvolený hrdina, co postavil loď a pobral tam zvířata...
To je spíš hledání, co je na pozadí toho mýtu. Co mohlo vést ke vzniku toho příběhu. U nás taky nikdo nezahájí výkopové práce pod Blaníkem, aby tam hledal spící vojsko.
No ano, mezi Indiány mýtus o potopě světa je prý taky.Tedy viděla jsem to v televizi a matně vzpomínám.
nemyslím si, že sa Noemova archa nájde, musel by to byť zázrak, nakoľko bola zrejme celá z dreva...myslím, že Noemova archa ostane navždy biblickým tajomstvom, ktoré ostane navždy predmetom biblickej viery SZ ...je zaujímavé, že Ježiš ju (potopu a archu) potvrdil, takže ostáva aj predmetom kresťanske jviery...
...je však aj pravda, že mnohé veci a javy viery (ako biblické údaje) sa podarilo aj priamo či nepriamo aj vedecky potvrdiť...
Jako třeba chození po vodě ?
Nebo nasycení davů dvěmi rybami ?
Omlouvám se, ano v bibli zmíněný Egypt skutečně existuje.
Chození po vodě chápu jako podobenství...Když jsem šla přes úzký hřebínek Bionassey na vrchol Mont Blancu,věřila jsem že nespadnu. Musela jsem kráčet jak po laně těměř 700 m po hřebenu a dolu na obě strany asi 2000 m sráz. Věřila jsem že to projdu, věřila jsem z celého srdce a celou svojí duší,jinak bych se v půlce mohla seknout...na zádech přes 20 kilo. To jjsou momenty,kdy to bez víry a důvěry nefunguje. Takhle věřím...kdybych nevěřila, nemohla bych jít svojí vybranou jedinečnou cestou. člověk věří, že ta cesta kterou jde je dobrá a důvěřuje že dojde do cíle.
Jak ztratíš víru (důvěru že to zvládneš), začneš se topit. Pak ti mistr podá ruku a ty jdeš dál.
Rozumím, křesťan je prostě neutopitelný, asi jako Mráček.
Podobenství, to se mi líbí. Ty dva chleby, které nasytily dav hladových lidí byly vlastně dva 45. tunové kamiony plné brambor. To je podobenství.
To jistě... lidé ovšem museli vědět co to je potopa. Tedy mít povědomí... jinak by příběh nefungoval.
Tak samozřejmě. Vždyť i my víme, co je to potopa. Dochází k nim poměrně často.
Jasně ale žádná není zas tak velká aby stála za řeč. Pokud se protrhla hráz Bosporu, mohl to být hukot.
Podobné zážitky mám taky, ale nikdy mě nenapadlo spojovat to s důvěrou v něco mimo mne. To, jestli projdu, závisí na terénu, na počasí a na tom, jak si s nimi poradím. Tečka. Žádná víra v cokoliv „nade mnou“ k tomu potřeba není.
Ještě za doby mých studií existoval tzv. autogenní tréning. Tedy jako metoda. Neuměla jsem se vnitřně zklidnit. Zkoušela jsem i jogu, taichi, nakonec se jako účinná na vnitřní klid ukázala víra - křesťanství. Určitě je to individuální, každý potřebuje něco jiného a někdo vůbec nic:-) To není můj případ.
Tak,tak.
Každý je strůjcem svého klidu a každý si k tomu najde svoji "cestu".
Já zavřu oči a představím si noční oblohu s tím nekonečným množstvím
hvězd.
Za chvilku absolutně "vypnu" - nevnímám okolí.
Neskutečná pohoda.
Pěkné, opravdu. Když jsem chodila ještě kdysi po vysokých horách, byl to pro mě způsob jak se na 100% zkoncentrovat. V ten moment byly myšlenky zcela svázané do jediného bodu a to do přítomného okamihu.
Osobně se koncentruji za volantem, nebo za řídítky na 100%, když to
vyžaduje situace, jinak mohu jet tak na 50%.
Na lození po žebříku, po stromech, po střeše a pod. mi stačí tak kolem
25%.
Na 100% se však koncentrovat musím, když vyvíjím programy procesorů, elektronické přístroje, když počítám jejich parametry, když obsluhuji nebezpečné přístroje, když dělám něco s třaskavinami, ...nebo když si vyndávám zadřenou třísku z prstu.
Mno, byla to spíš jen reakce na téma 100% koncentrace.
Elekronika, HW, SW, analog, digital, motory, transformátory ... teď vynikám v
důchodcovství, na 25%.
Zajisté sympaťák. Fyzici mají zpravidla zdravý přístup k životu a k prostředí.
No za volantem - to už bejvávalo - najednou jsem zjistil,že jedu jak
blázen - a připoutal jsem se rychle.
Na úseku St. Hrozenkov - Brno se už musím krotit - ale stejně se přistihnu
u toho,že jenom předjíždím a nedává pozor na tachometr.
Ano, některý dozraje dřív, jiný pozděj a ti kteří nedozrají,
nežijí dlouho ve zdraví.
Kdysi jsem jednoho vezl a ten povídá, že má radši poholdnou rychlost, auto
je tišší, pneu nekvičí v zatáčkách a když má někdo naspěch, tak mu
uvolní cestu. Rovněž je lepší dodržovat dvou sekundový odstup, i za cenu,
že se ti tam nějaký uspěchanec v máčkne. No a co, stačí si vzít tužku
a papír a spočítat kolik času se získá jízdou na limitu. Není to moc,
spíš je to zanedbatelné.
Možná že jeden takový milník v mém přístupu k tomuto tématu byl chlapec
našich sousedů, který zahynul jako spolujezdec, když chtěl řidič předjet
traktor, který odbočoval vlevo na polní cestu. Blinkr traktoru se
"schovával" kdesi za nějakým připojeným mechanizmem. Naše přítelkyně
jeho máma, prodělávala tehdy trauma zvládnutelné jen psychofarmaky a
depresivní je dodnes a je to přes dvacet let..
Mim "milníkem" byli - zvýšené pokuty a ježdění po Praze - ale teď když
jsem na Slovensku jsou to hlavně ty výšky pokut.
Pro mě to byly dvě menší havárky s mladším bratránkem na motorce,
řídil on a rád jezdil rychle.
Při jeho třetí nehodě jsem s ním naštěstí nebyl. Zabil se na poměrně
rovném, ale mokrém úseku silnice.
jo,to poutání - když sem si koupil před rokem auto ,tak mělo vypnuté to otravné pípání když není člověk připoután
dcera mi to tam pokoutně zaktivovala a ....nakonec jsem rád ,,v poslední době se v okolí událi dvě fatální nehody u kterých se následně policisté shodli že by dotyční přežili pokud by ....... byli připoutaní
...mnoho vecí z histórie, i napr. evanjeliových reálií Jeruzalema a vôbec celého Izraela, ako aj priľahlých území (viď napr. Pavlove apoštolské cesty od Jeruzalema po Rím v Skutkoch apoštolských ...
Pak ovšem obraty toho typu, že existence boha je „logická“, že kdo používá rozum a nemá některou z visitorova seznamu nectností, musí věřit, a podobně, které tu chytrolíni typu visitora a jonatána hojně používají, musí být buď lež, nebo projev hlouposti…
To jo.
Biblická pohádka O potopě má pravdu v tom, že existuje číslovka 40,
používá se opakovaně. Pak má pohádka pravdu v tom, že někdy prší, že
lidi si staví lodě, dokonce takové, že na nich přežije týden na sedm
tisíc lidí.
Noe také mohl symbolicky zajet ob týden do přístavu a tam natankovat vodu,
nakoupit jídlo a žrádlo a nechat vyčistit stáje. To, že je zapotčebí
stáje čistit nám potvrzuje Herkules a augiášovy stáje / chlévy.
To je ratko strašné, viď ?
Jakmile se začne používat příměr, nebo symbolika, tak se tím dá okecat
cokoliv.
40 dní pršelo - jen symbolicky, rádio Jerevan hlásí, že je to naprostá pravda, akorát to nebyly dni, ale minuty a nebylo jich 40 ale celé dvě a půl. Dále hlásí, že vědci zjistili, že nepršelo před pěti tisíci lety, ale že bude pršet zítra.
U té Archy to myslím souvisí. Reálně uvažujicímu člověku je jasné, že její skutečná existence je nesmysl.