,
nebude tam tvrdit nic převratného,jen takovou svojí dojmologii ,už s tím vyrukoval i na jiné přednášce :
„Říká se, že jsme národ převážně ateistický. Přitom je u nás
velké množství náboženských skupin, takže to vypadá jako protimluv. Ve
skutečnosti česká společnost není více ateistická, než ostatní v
Evropě,“ uvedl docent Vojtíšek.
„Češi totiž rádi projevují odpor k církvím jako k institucím a myslí
si, že církve jsou dogmatické, represivní a dokonce chtivé majetku.
Zmenšování významu církví jako institucí ale neznamená, že duchovního
života ubývá. Má jen jiné formy a je méně viditelný,“ zhodnotil
současnou přelomovou situaci doktor Vojtíšek.
Podle názoru přednášejícího se tato skutečnost dá vysvětlit termíny
„zbožnost objektivní pravdy“ a „zbožnost subjektivní zkušenosti“.
První termín reprezentuje předmoderní a moderní hodnoty. Je to,
zjednodušeně řečeno, zbožnost klasická, konzervativní, tak jak ji známe
po staletí. Druhý termín reprezentuje postmodernitu a její hodnoty.
Nečerpá z monoteistických tradic, ale z tradic esoterických.
„Tyto dva typy náboženského života, tedy zbožnosti, neexistují v
krystalické podobě, navzájem se prolínají. Odděleně je prezentuji pouze z
didaktických důvodů,“ reagoval Zdeněk Vojtíšek na připomínky
posluchačky, které se nelíbila ostrá hranice mezi těmito typy
zbožností.
A právě pochopení těchto dvou principů dává odpověď na otázku, jestli
jsou Češi, Moravané a Slezané ateistější, než ostatní národy. Nejsou.
Jen nesmíme usuzovat podle první tradiční skupiny, která je logicky více
viditelná. Druhou skupinu není tolik vidět, je však početnější a
neustále se zvětšuje. Hlavním důvodem je hledání kořenů a východisek v
přelomové postmaterialistické společnosti.
1
