,
Ano, nejsme všichni stejní, tudíž nelze tvrdit, že teista není schopen objektivity. Stejně jako nelze tvrdit, že ateista může být jen objektivní. Teista i ateista, oba mohou být ve věci náboženství zaujatí, jak víme ze zkušenosti.
Lidskými problémy, všeobecnými i osobními, se zabývá i teista. Ta přikázání, s nimiž se snaží žít v souladu, jsou o člověku. Všechny se týkají člověka; těch základních lidských záležitostí.
Do definice ateismu coby absence víry v Boha či duchovní bytosti
nemateriální povahy či podstaty se pořád "vejdou" ezoterici
věřící v nějaké ty kosmické principy (Tao, energie čchi) a snad i ti
budhisté, poněvadž budhismus sice má rozpracované učení o jiných
sférách existence a bytostí v nich bytujících, ale podle toho, jak jsem to
pochopil, jsou tyto sféry součástí našeho vesmíru (jsou to jiné "světy",
jiné planety) - v každém případě ale víra v tyto sféry existence není
povinná.
Vymezovat ateismus jako popření existence všech nadpřirozených
jevů je trochu problematické, jelikož jednak je sporné, jak určit
nadpřirozenost nějakého jevu, a jednak proč to potom nazývat ateismem, tedy
ne-teismem?
