Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

jo, životní pravdy jsou jednoduché. Stačí si jen v životě všímat a ne žít prostoduchý konzumní ateistický život.

Hlavně pořádně prohlížet lidi v tranvaji, jestli někdo z nich nemá kopyto, v kalhotách vocas a boule na čele.
Prý se čerti už nebojí kříže, neboť mají také povinnou školní docházku a hlavně - z pekla strach nikdy neměli, nemají a bůhdá, že nikdy mít nebudou.

Tak jo, Křesťané si budou zvyšovat kvalitu křesťanství mučením lidí odmítajicí boží lásku křesťanské propagandy. Určitě proklínají světské zákony, které nedovolí účinnou léčbu natahováním na skřipci, obouváním španělské boty a popíjením lahodného tekoucího olova.

Je vidět, že pohádkám víc věří ateisté než teisté.

Oblíbené teistické klišé: Ateista je povrchní a konzumní.

já si s klišéma nezačal

Když buddhističtí mniši z Tibetu jeli na přednášku do New Yorku nestačili se divit toho pozlátka té krásy svetilek a tak Když přijeli domů řekli:Je to krásné,ale žít v tomto je velmi rušivé.

Lidé potřebují v noci ticho přírody a světlo hvězd nad sebou. Ve velkoměstech lidí neví nic o hvězdách na obloze ... a já si vzpomínám na mléčnou dráhu nad hlavou v dobách mého dětství.
Nedivím se Tibeťanům, jak jsou překvapeni z toho nepřetržitého uspěchaného a hlučného lomozu města a jak jsou šťastni opět doma.

Ano žijí v drsných podmínkách v horských částech kde je vše jinak ,my zhyckany luxusem by nám bylo ouvej

Jak se praví - "každý krajíc má dvě kůrky" ...

Četl jsem kdysi Messnerovu knihu o jeho solo výstupu na Mount Everest z Tibetu. (na vrcholu byl 20.srpnat 1980)

Popsal tedy trochu také zážitky z cesty po Číně a tedy i po Tibetu. Pro zhýčkané Evropany dost drsné, zejména ohledně tibetské hygieně, nebo spíš o nehygieně. No, rovnou - smrad, smrdící lidé, prádlo neperou, toaletní papír nemaj a nemají ani kapesníky. Nudli u nosu nechají téct a když ji na horním rtu vadí, tak ji jazykem olíznou. Pochopitelně nemají ani pampersky - malé děti chodí z praktických důvodů v "sukýnkách".

Messner dostal na cestu Tibetem vojenský doprovod, prý kvůli jeho bezpečnosti. Asi nezbytné, protože měl sebou horolezeckou výbavu o kterou jevili domorodci velký zájem a vše si museli ohmatat ....

Pochopitelně teď nebyla řeč i mniších, ale o prostých domorodcích.

Pikantní je i jejich způsob pohřbívání.

Máš na mysli rozsekání mrtvoly na kameninovém stolci pro potravu ptáků? Viděl jsem filmovou dokumentaci a zvedal se mi z toho žaludek. Asi tam jinou možnost nemají.

Něco podobného ličili i Hanzelka a Zikmund za cesty po Indii (1959 .. 1964). Tam kde nebyla skála k tomuto účelu sloužila kubická stavba, na jejíž ploché střeše se mrtvoly nabídli ptákům, zejména supům. Pikantní zádrhel pro tento typ "pohřbu" nastal v 80. letech, kdy díky hojné aplikaci DDT a jiných jedů pomalu mizelo "pohřební" ptactvo a mrtvoly na těch střechách jak páchly a hromadily se, tak produkovaly mračna hmyzu.

V Indii není a není všude dostatek dřeva na hranici. Tak se místně dávaly a dávají mrtvoly na likvidaci krokodýlům.

I psama je nechávají ožrat :-))))
Nějak to souvisí s tím jejich náboženstvím, možnost zakopat člověka do země nbo strčit do nějaký jeskyně nebo skalní škvíry je snad všude

Kdysi jsem viděl film Samsára začínalo to tím že mniši přicházeli k hoře kde byla jeskyně, otevřeli jí a tam v samotě bez ničeho seděl mnich 5 let nehybně ve tmě v meditaci.Vytahli ho ven ostříhali vlasy dlouhé,vousy, ostříhali nehty omyli a oblékli a jak byl ještě v meditaci tak ho začali probouzet a i tělo masírovat ztuhlé.Dal to popisovat nebudu,ale tento film je i lehce erotický.

Pohádky jsou vyprávěny a filmovány. Indové milují pohádky Bolywood je v tomto směru výkonnější než Hollywood.

V Indii specielně se věří, že lze nejíst a nepít a přesto sto roků žít. Pojídá se světlo. I v Rakousku se mihnul TV reportáží jeden Breatharianista, který říkal, že jídlo a pití nepotřebuje, ale občas si něco smsne a vyžunkne je pro uspokojení své mlsnosti.

Jeden jogín, aby podepřel své tvrzení, že když je v hluboké meditaci, tak nedýchá, se před TV kamerami nechal v plechové krabici zahrabat do země. Když ho po domluvených třech dnech vyhrabali, tak byl pořád v té hluboké meditaci a opravdu už nedýchal. Byl už 100% v nirváně.

Viděl jsem někde jednoho jogína přes sto let a ptali se ho jak to udělal a in že nejí,nepije a žije z pranicke energie.Zavreli ho vědci do místnosti a sledovali,i zkoušeli stolici vše jestli jedl vůbec či né a jestli nepil.Po zkoumání nechápali,tedy nevím jak dlouho to bylo to zkoumání,ale výsledek že opravdu nejedl a nepil po dobu zkoumání.Zkusim to najít,byl to článek někde daný.

Nemusíš hledat. Te příběh znám. Zajímavé na něm bylo to, že se ta lékařská "kontrola" omezila jen na několik hodin denně, maximálně po dobu jogínovy bdělosti, Když jogín spal, tak ho praticky nikdo nekontroloval. A on většinu času pospal. Prakticky hibernoval.

Tuším že i v jím prováděné hygieně se dalo najít jak si rád lokne když si myl obličej tím mokrým hadrem nebo co to měl
Toliko k tomu nepití

Ono se dá nejíst,ale dle duchovních věci se říká že jen duše bez těla nemusí jíst a pít, že když je duše v těle měla by jíst a samozřejmě pít

Co to je proti Ježíšovi, kterej byl zabitej, propíchnutej, vloženej do kobky a ta byla zavalená neodstranitelným balvanem ... a přesto se třetí den zdejchnul. Křesťané také milují pohádky.

nj, kdo umí, umí.

Ano v Tibetu se pohřbívá tak že tělo nebostika rozřežou a dají zvířatům volně žijícím.