Na ponechání druhého říkat nesmysly není nic duchovního ani morálního.
Na ponechání druhého říkat nesmysly není nic duchovního ani morálního.
Poraď mi když ti budu dávat dárek a ty ho nepříjmeš či ten dárek
bude. 
Bude pořád můj a to je přesně o čem píšu ponechat člověka v nevědomosti je dobré, když víme že nechce pomoci.
Kdyby o tom nechtěla mluvit, tak by se o tom nebavila. Tím, že se o tom baví, tím dává najevo, že jí to zajímá a chce se o tom se mnou (s náma) bavit.
A co z toho vyplývá? Když prokouknes záměr druhého dárek
nepříjmeš,jako debatu o bytosti s člověkem který nechce druhého názor.

Tady jsme na diskuzi, tady si dárky nedáváme, tady když někdo projeví
zájem, tak se diskutuje.
A debata o
významu slov ani není debatou o názoru, ale o faktech či skutečnosti, tj. o
tom, jak se věci mají.
To by mi mělo pomoci k čemu že by Bůh (podle nebiblických zdrojů) měla být bytost ?