S tím Cavendishem šlo o pozorování jevu na hranici pozorovatelnosti. Teď
když už víme, jak to funguje, tak se to zdá velmi prosté.
Jednou jsem četl k tématu náhody příklad rozpadu instabilních prvků,
třeba ten C14. Vědci mu změřili průměrný čas polorozpadu, ale nikdo
nemůže určit, nebo zjistit, který z C14 se rozpadne kdy.
Myslím si, že jsme téma náhody už vyčerpali. Nikoho nechci nutit, aby sdílel můj názor a na dohledávání vědeckého odůvodnění nemám náladu. Prostě musíme akceptovat, že v našem makrosvětě hraje nánoda svou roli, ať se nám to líbí a nebo nelíbí.

,