Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

ad soucet:
.."Ano, to je pravda. Což ale znamená, že neni pravda to, co je o ateismu psáno v záhlaví této diskuze. Tam už je s ateismem spojen určitý myšlenkový a postojový "kurz" a v podstatě už takový obraz, jaký je tam o ateismu vytvářen, odpovídá definici ideologie"..

napisu to jinak.. nevira v Boha je fakt, ktery nevyzaduje ospravedlneni - jestlize vsak nekdo argumentuje z atheisticke pozice pomoci "znalostnich" tvrzeni, tak ono ospravedlneni jiz potrebuje - vstupuje totiz do oblasti "vedeni".. jakozto atheista tihnu ke skepticismu, ktery je v nauce o poznani opakem dogmatismu, ale jestlize tedy konkretni atheista argumentuje pozitivnim prohlasenim o vedeni, ktere vsak aktualne nemame, vystavuje se narceni dogmatismu

p.s. jinak co se onoho textu v zahlavi diskuse tyce, intepretoval bych jej spise jakozto sekularne humanisticky nez ciste atheisticky, takze ano, v tomto ohledu mas skutecne pravdu, protoze sekularni humanismus je sveho druhu svetonazor ci zivotni filosofie

jo, naprostý souhlas.

Ano, ateismus lze chápat čistě tak, že jde o nevíru v Boha, skeptický vztah ke všem náboženstvím.
Niméně z tohoto postoje lze odvodit i další logické souvislosti. Nevěřím-li nadpřirozeným představám, které považuji za iracionální, pak mám tendenci se věnovat jen tomu, co je prokazatelné rozumově nebo zkušeností a to je racionální přístup. Není - li pro mě na prvním místě Bůh ( a s tím související služba Bohu a respektování jeho pravidel), pak za vrchol dosavadního vývoje považuji v obecném smyslu člověka ( a koho jiného?). Tahle myšlenka je přece základem humanismu, i když ten je už ucelenějším názorem na svět a humanistou může být i věřící (pro něj však člověk a jeho potřeby jsou pochopitelně až na druhém místě, na prvním je víra v Boha).
Pokud tedy ateista odmítá iracionální víru v nadpřirozeno, co mu zůstává? Racionální přístup, poznání, zkušenost. Pokud nepovažuje náboženskou víru za užitečnou. hledá prospěšnost a užitek v jiných oblastech zájmů a činností a to je pragmatismus.
Podle představ mnoha věřících je ateista člověk bez morálních zábran, schopný jakékoliv špatnosti, neboť se nebojí božího trestu (jako by jen na tom záleželo, že nad námi někdo bdí a slibuje odměnu či trest, aby se člověk choval slušně).. U některých to tak možná je, ale věřící lepší nejsou.
V záhlaví tohoto fóra není zpracována ideologie ateismu. Nic takového není. Ale jsou naznačeny některé logické důsledky tohoto postoje k jedné základní filosofické otázce

No jo ale každý vývoj někam směřuje, a neb má nějak plán, nějakou metu a co když člověk má svůj cíl v Bohu ?

co by v něm dělal, když v něm žijem pohybujeme jsme

Kdybychom v něm žili, tak bychom to i věděli.

Pokud věříš tomu, že člověk má svůj cíl v Bohu, pak jsi věřící. Pak z toho vyplývá tvoje přesvědčení, že ten vývoj má nějaký plán a někam směřuje.
Já v Boha nevěřím a z toho vyplývá, že pro mě nějaký takový předem daný plán neexistuje, jen poznávám vývojový trend přežití stále dokonalejších forem, z nichž nyní je na vrcholu člověk. Vývoj ale ještě neskončil a časem zde můžou být i nějaké dokonalejší formy života a vědomí.

Jojo ja jsem kmen vinný a vy ratolesti: https://cs.wikipedia.org/wiki/Evoluce_%C4%8Dlov%C4%9Bka#/media/Soubor:Homo_sapiens_lineage.svg
nevíme kam to směřuje.

Pokud tedy ateista odmítá iracionální víru v nadpřirozeno, co mu zůstává? Racionální přístup, poznání, zkušenost. Pokud nepovažuje náboženskou víru za užitečnou...
o viere sv Boha a nedá hovoriť prísne ako o "iracionálnom" fenoméne ( iracionálny – protirozumový, rozumom nepochopiteľný; nadzmyselný) - teda vo viere v Boha nemôže ísť nič proti rozumu, lebo rozum je obmedzený, nedáva odpoveď na všetko, lebo odpovedá len na veci, ktoré sa dajú experimentálne dokázať, a dôkaz je vždy len vec/postup, ktorý dáva rozum len v určitom čase a vývoji ľudského pokroku, hlavne vedeckého, ...
rozum neodpovedá na to, čo je mimo jeho mohutnosti, dosahu zmyslov, experimentov, rozum teda explicitne neodpovedá na to, čo je mimo experimentu, a takých veci (duchovných/nad­zmyslových) je mnoho - vyhýbať sa im je samoobmedzovanie, mentálna samodeštrukcia, tak i rezignácia vo veciach viery...
všetci významní myslitelia sa pohyboval aj v "nadzmyslových" rozmeroch, a neboli mentálne vyšinutí, poznali viac, ako explicitne ponúka racionálny rozum...preto ateizmus je vedomé samovnútené veľké obmedzenie ľudského vnímania vecí, ktoré už zapadajú do vyššieho duchovného bohatstva o tomto svete a inom svete od samého Boha...viera v Boha ponúka omnoho viac v poznaní, ako ponúka prísne racionálne myslenie....

Ale my se těm věcem nevyhýbáme, jen si nemyslíme, že je za nimi nějaký bůh či jiné „duchovno“.

Vědomě se odstřihnout od možnosti vycházet z toho, že za vším nemusí být bůh, je iracionální krok. Zužujete si prostor pro myšlení. V tom zbylém prostoru pak můžete uvažovat seberacionálněji, ale pravdu nenajdete, pokud se nachází v tom odstřiženém.

My neodstřihujeme nic, máme k dispozici i ten myšlenkový prostor s bohem. Ale zatím v něm není nic, co by o nutnosti jeho existence svědčilo…

„… pak za vrchol dosavadního vývoje považuji v obecném smyslu člověka ( a koho jiného?)“

No, otázka je, jestli má vývoj nějaký vrchol. Je třeba význam člověka nepřecenit. Jeho inteligence mu sice zajistila evolučně úspěšné období, ale jak začíná být vidět v reálných obrysech, stačí velmi málo, aby ho naopak poslala do propadliště dějin. Takových úspěšných, nyní vyhynulých druhů už tu bylo… Takže to člověkovo „první místo“ jednak není vůbec jisté, a jednak, jak taky začíná (nebo spíš už nějakou dobu je) vidět, bez těch ostatních se taky neobejdeme. Takže humanismus ano (jde přece o náš vlastní druh), ale nesmíme se brát příliš jako něco extra.

Chci tím jen říct, že „člověk především“ není nutně doprovodným jevem ateismu. Já bych spíš řekl „člověk se vším ostatním“. Vyvyšovat člověka nad to ostatní je spíš teistická výsada, daná vírou v člověka jako nejdůležitějšího božího domácího mazlíčka.

Já tam taky píšu vrchol dosavadního vývoje a že může být nahrazen jinými druhy.
Humanismus je tam(bavili jsme se o záhlaví tohoto fóra) použit ve významu, že pro ateistu není na prvním místě Bůh, ale člověk, čili náš druh, jeho přežití, jeho zájmy.
Jinak evoluce nemusí mít nějaký konečný cíl, vrchol, kde se zastaví a skončí. Já myslím, že nic takového, v absolutním smyslu, není.

Pokud tedy ateista odmítá iracionální víru v nadpřirozeno, co mu zůstává? Racionální přístup, poznání, zkušenost...ra­cionálne poznanie je obmedzené, nedáva odpovede na otázky "jadra veci" - proč? k čemu? jaký to má význam? jaký to má cieľ/zmysel?

A jak jsi přišel na to, že jádro věci musí být mimo možnosti racionálního poznání? Já ti napovím – protože s to tak předem stanovil svou vírou, a nechceš se od toho odchylovat.

Co ateistoví zůstává ? Milej, zlatej, tobě vůbec nedochází merit věci. Ateista, hochu, nemá nasazeny ideologické brýle zkreslující pohled na realitu.
Samozřejmě je mnoho přírodních mechanismů ještě nerozluštěných, ale věř mi, že lidé vyvíjejí značné úsilí "přijít věcem na kloub". Ani Řím nebyl postaven v jednom dni.

A jaký smysl má představa Boha? ( Pro ateistu je to jen představa). Proč, k čemu je Bůh? Jaký má cíl?

viera v Boha má zmysel - aby som mohol pochopiť existenciu sveta a Vesmíru - proč? aký to má zmysel? cieľ? kam to všetko vedie? prečo to je? k čomu? pre koho? pre čo? je to len tak?, náhoda? alebo je to vedie/nevedie to k nejakému finálnemu logickému cieľu? - aký logický zmysel má tento svet a Vesmír? musí nejaký mať, nemôže to byť len tak, z ničoho nič - "pre náhodu"!

Křesťanský bůh je nicnedělající pohádkoví figurka. Křesťané si z něj udělali něco jako dudlíka, který dítěti několik let připomíná pocit bezpečí u prsu své matky.
To co napsali neznámí lidé při tvoření pohádkové bible je zcela odtržené od reality. Mě udivuje, že se ještě dnes najdou lidé s podobnými názory, které tu prezentuješ ty.

Proč by náš Vesmír nemohl být produktem náhody, tedy fyzikálních procesů ovliňovanýe náhodou (kvantová mechanika, víme?) ?
A ještě jednou, o počátku našeho Vesmíru nemáme detailní autentické svědectví, nemůžeme mít už z toho principu, že se jednalo o velmi furiózní děj znemožňující jakoukoliv ucelenou dokumentaci. Nahradit absenci objektivní dokumentace bláboly nějakého pisátlka z doby bronzové je víc než troufalé.

ad visitor77:
..”musí nejaký mať, nemôže to byť len tak, z ničoho nič“..
musis nas mit fakt za naprosty idioty, kdyz zdd sve presvedceni oduvodnis argumentum ad ignorantiami kdyz ja osobne jsem Xkrat upozornil, ze tim ze sebe delas bud intelektualne nekultivaneho jedince, hlupaka, ktery nechape, co je mu vytykano nebo necestneho manipulatora, ktery moc dobre vi, co pise, ale presto to zkousi s tim, ze se mezi nazorovymi oponenty treba najde nekdo, kdo se chyti

když ateista není argumenty, začne napadat autora přízpěvku- visitora

ad jonatan1:
.."když ateista není argumenty, začne napadat autora přízpěvku- visitora"..
zrejme to po tech X letech jeste stale nedoustoupilo tveho vedomi, ale nejen intelektualove reaguji na uziti argumentacnich klamu opovrzlive, a to naprosto opravnene

Na otázku "kam vede existence Vesmíru" nenajdeš konkrétní odpověď, jen nějakou hypotézu, která ti může ladit, ale i vadit.
Co se týče živořišného druhu homo Sapiens, si můžeme posloužit paralelami zvěčněnými ve fosíliích vyhynulých druhů. Neandertálec existoval nějakých pár set tisíců roků, Sapiens je sice mladší, ale jen tak o sto tisíc roků. Neandertálec vyhynul, i Sapiens vyhyne. To je visitore příroda, na kterou je tvůj pohádkový bůh krátký. Ovšem na předčasné vyhynutí Sapiense máme díky jaderným zbraním dost nakročeno.
Pobožní ohlašovali opakovaně konec světa, doteďka bezvýsledně. Třeba ten rusáky vyvolaný konec světa opravdu nastane. A když ne zrovna vyhynutí Sapiense, tak jeho rusáckým zbombardováním do doby kamenné.

k čomu je viera v Boha? aký to má zmysel? - tu ide o predovšetkým úctu k nemu, jeho moci, k jeho stvoreniu, nesmiernemu, ľudským zmyslom nepochopiteľnému tajomstvu stvorenia, jeho nádhery, dokonalosti, k dokonalosti systému - systémov neživého bytia, ale hlavne k životu, predovšetkým k životu človeka - k záhade života (nikto doteraz neodpovedal na otázku "čo je život? aký má zmysel? aký je jeho finálny význam? - a hlavne vo vzťahu k životu človeka a jeho zmyslu - viera v Boha je hlavne o jeho chvále, vzdávaní mu vďaky za život, ktorý (Boh si nás už pred stvorením sveta zamiloval) má u každého jednotlivca svoj zmysluplný program, u každého človeka iný, s inými darmi Ducha po budovanie a povznesenie sveta - a hlavne najdôležitejšie vo viere v Boha je (skrze vieru) v jeho ponuke nádeje pre večný život s ním skrze Syna, ktorý nás ospravedlnil z hriechu, takže nezomrieme, nebudeme vymazaní z existencie, nebudeme nihilizovaní...z Písma vieme, že Boh sa nad nami zmiloval, a povoláva nás vo svojej láske do svojho spoločenstva ako priateľov, a stojí za to v slobode v neho uveriť, nič nestratíme, ale získame všetko:
1 Kor 2, 9: Ale jak je psáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.‘

Nemohu mít úctu k někomu nebo něčemu, co neexistuje.
Svět není a nebude dokonalý. Možná je jeho smysl v tom, že jej můžeme zdokonalovat a proměňovat v lepší místo k životu.
Záhada života je zajímavá právě tím, že je záhadou. Lze ji postupně řešit. Nehledáme hotové odpovědi jako teisté. Nemyslíme si, že známe cíl. Smyslem může být jeho hledání a cesta k němu.

Mít úctu k pohádkové figurce? To sotva visitore. K vodníkům také nepociťuji potřebu prezentace úcty. Úctu naopak pociťuji k poctivě pracujícím lidem a i k rozumnému panovníku (když se zeptáš na prominentní příklad, tak třeba k Tomášovi a i k Janovi Baťům).

To co pociťuji, když se setkám s náboženským fanatikem, je něco jako soucit s nevyléčitelně závislým na nepřetržité konzumaci drogy - v případu náboženských fanatiků - nebezpečné drogy ovládající myšlení a činy závisláka.

ty máš fanatiky všude okolo sebe, co?

To se ví že Bůh není ani osoba ani bytost tudíž ani figurka :-)

príroda? Boh predsa stvoril prírodu! - sama nevznikla!....

Nebo Matka Gaia Boha, Bůh může být synem Matky Gai

To by musela být ta tvoje Matka Bůh a Bůh-Ježíš by byl její syn.
Člověk věřící musí věřit tomu, který způsobil tento svět. To je pravý Bůh.
Pokud budeš věřit ve stvořenou věc, tak věříš v modlu, která nemá sama o sobě žádnou moc.
Samozřejmě si tomu Bohu můžeš říkat Matka nebo jakkoliv, to už je nepodstatné.

ad jonatan1:
.."Pokud budeš věřit ve stvořenou věc, tak věříš v modlu, která nemá sama o sobě žádnou moc"..
zrejme budes namitat, ze jelikoz se "nam" Buh zjevil v Pismu, jako by vzdy existoval, neni stvorenim, ale Stvoritelem.. nemam vsak vubec zadny duvod se nedomnivat, ze tvuj neviditelnej kamos je jen a pouze entita stvorena lidmi, a to kuprikladu ze strachu, nevedomosti, povercivosti ci neutuchajici snahy najit ucel a smysl ve vsem a v cemkoli - bylo to naprosto prirozene a z evolucniho hlediska poskytujici dulezitou vyhodu pro preziti

Jseš hochu osleplý náboženskou ideologií. Tvůj problém, že jsi se vmanévroval do slepé uličky a nemůžeš z ní ven.

odpovídáš mimo mísu tady jed o ten smysl světa, ne o nějakou epizodu s jadernými bombami
Teorie podpořená praxí věřících říká, že Bůh který způsobil svět ho má pod kontrolu a my máme život věčný s ním v jeho světě.
Ateistická teorie na svět neexistuje, protože by si jen uřízli ostudu, kdyby s něčí bizardním přišli.

náhoda neexistuje

Stejný jako třeba představa zdraví nebo čistého životního prostředí nebo harmonického soužití s přírodou.

Bůh má cíl jediný a to nebýt egoista. Stvořil svět pro to, aby se mohl rozdělit o to co má.
V opačném případě by nemusel nic stvořit. To by ovšem nebyl Bůh protože Bůh je veskrze dobrý nemůže být tedy egoista. Bůh nemá možnost být sám bez světa.

Odvodit toto právě nejde, protože ateistou může být člověk z mnoha důvodů. A definice ateismu tyto důvody neřeší. Ateismus je odpověď na otázku po existenci Boha a na žádnou jinou. Neodpovídá třeba na otázku po vlastnostech ateisty. Ateista vůbec nemusí být racionálně založený člověk (jak můžeme koneckonců pozorovat i zde), nemusí vykazovat racionální přístup ke všedním záležitostem či při řešení problémů, a naopak teista racionálně založený být může (viz řada vědců nebo členů klubu Sisyfos - skeptického hnutí). I ateista může mít iracionální víru, např. může věřit v placatou Zemi, v dutou Zemi, nebo může být stoupencem nějakého filozofického směru, ať už starověkého (řeckého či Východního) nebo současného (např. postmodernismus přímo odmítá racionalitu), nebo může být stoupencem nějaké iracionální ideologie (např. komunistické, "zelené"). Možná tě překvapí že dneska drtivá většina lidí, co se zabývají magií, jsou ateisté.
(Člověka za vrchol dosavadního vývoje přece považují i teisté.)
Ateista není automaticky ani humanista (fašisté, nacisté, egoisté, vrazi) ani pragmatik.
Otázka po existenci Boha není nějakou univerzální otázkou, která by rozhodovala o takovýchto věcech. Ostatně sám se ohrazuješ proti myšlence, že by teisté měli být nějak lepší než ateisté, ale přitom se snažíš odůvodnit, že ateisté jsou lepší než teisté.

Závěr: v záhlaví tohoto fóra není popsán ateista, nýbrž určitý typ ateisty.

ateista je člověk co dal souhlas jedné dogmaticky vymyšlené odpovědi.
Nejde tedy o nějak dokázanou odpověď,
vždyť je to jen dogma kterému ateisté věří, nebo tvrdí že věří.