,
K smíchu jsi především ty!
Že nevíme, to přece není žádné dogma – to je prostě aktuální stav
věcí. Dogma je něco, co se prostě stanoví, věří se tomu a nesmí se na
tom nic měnit. My si nijak nezakazujeme vědění prohloubit a rozšířit.
Krůček po krůčku na tom pracujeme, jako ostatně i rozumní věřící.
Opravdu nemáme nikým přikázáno nevědět a zakázáno dovídat se.
My fakt ne!
Že to zcela jistě není bůh, to taky není žádné naše dogma. Je to jen konstatování z naší strany, že vaše „vědění“, že to bůh je, je dogma jak vystřižené z učebnice. Pouhá víra vnucovaná na místo pravdy. Jenže právě proto, že primární je u vás věřit, a ne vědět, není vaše „teorie“ o bohu pro lidi s kritickým myšlením relevantní.
Abych mohl zpochybňovat nějaké důkazy, musel by mi někdo nějaké nabídnout. Skutečné důkazy, ne to, co za ně pokládáš ty.
Přemýšlet o příčině světa máte zakázáno vy – to vaše dogma nepřipouští jinou možnost, než že to je bůh. My můžeme myslet naprosto svobodně, a když se náhodou opravdu objeví důkaz (ne „důkaz“), že příčinou je bůh, prostě to přijmeme jako fakt.
Věřící nedehonestujeme. Jen ty, kteří se pro svou víru považují za lepší nebo chytřejší než ateisté, což svědčí o jejich hlouposti.
O racionalitu právě jde. Racionální je přiznat, že nevím, a ne si myslet, že vím, když jenom věřím.
1
