,
„… pak za vrchol dosavadního vývoje považuji v obecném smyslu člověka ( a koho jiného?)“
No, otázka je, jestli má vývoj nějaký vrchol. Je třeba význam člověka nepřecenit. Jeho inteligence mu sice zajistila evolučně úspěšné období, ale jak začíná být vidět v reálných obrysech, stačí velmi málo, aby ho naopak poslala do propadliště dějin. Takových úspěšných, nyní vyhynulých druhů už tu bylo… Takže to člověkovo „první místo“ jednak není vůbec jisté, a jednak, jak taky začíná (nebo spíš už nějakou dobu je) vidět, bez těch ostatních se taky neobejdeme. Takže humanismus ano (jde přece o náš vlastní druh), ale nesmíme se brát příliš jako něco extra.
Chci tím jen říct, že „člověk především“ není nutně doprovodným jevem ateismu. Já bych spíš řekl „člověk se vším ostatním“. Vyvyšovat člověka nad to ostatní je spíš teistická výsada, daná vírou v člověka jako nejdůležitějšího božího domácího mazlíčka.
