No věřící komunisté asi pociťovali jakousi morální rozpolcenost.
Ostatně jako my ostatní, také jsme věděli, že některé názory je možné
říkat jen doma a ne na veřejnosti. Některé takové jsem znal. Ale takoví
se pravděpodobně nesnažili převychovávat věřící nebo likvidovat
církev, určitě ne ze své vůle. Ovšem, pokud dostali stranický úkol
museli ho nějak, aspoň formálně splnit.
U bolševiků to asi bylo jinak. Spousta těch lidí za revoluce a občanské
války prožila velmi drsné věci, zhrubla a pod vlivem propagandy pak byli
schopni spáchat i ty největší zločiny - i proti církvi, když ji někdo
označil za nepřítele.. Zvlášť když neměli jinou možnost než
poslechnout rozkaz, nedalo se jinak přežít, mohli někde rabovat a ničit. To
se ostatně dělo i v jiných válkách. Rozlišit, kdo z nich byl věřící
nebo ateista asi ani nešlo. A bylo to asi jedno.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení