,
Ondi
Přesně. I jen ta písmenka – B Ů H, nebo jim odpovídající zvuk toho slova – už to je o něm představa. Takže podle kroků by se o něm nejspíš nemělo vůbec mluvit ani psát. Nebo maximálně „tyvíškdo“, ale i to už je nějaká představa.
Ale jinak má kroky pravdu – dávat podobu něčemu, co neexistuje, je hovadina.
Na druhou stranu je pobožným nabízena podoba boha větou "člověka stvořil ke své podobě". Ovšem je mi jasné, že bibla už byla tisíckrát překopána, tak jen bůhví jak to autor té větičky vlastně chtěl vyjádřit.
No a pak tu máme tradici. Skoro všichni bohové lidských náboženství měli základní charakteristiky člověka. Měli jednu hlavu, většinou s jednou tváří a dvěma očma a ušma. Počet paží někdy kolísal, jako i počet cecků, tedy vemen, či prsů. Většinou byli bipedi a byli znázorňováni ve vzpřímené poloze. Co se týče božích zbraní, tak to bylo závislé od techniky doby, kdy bohové vznikali. Prostě nenajdeme boha v tanku, nebo boha držícího vodíkovou bombu v ruce.
Zkrátka bohové to s lidma nemají lehké.
1