Když k hcimírkovi do domu dorazí neznámý chlap se svou rodinou,
rozhlédne se a praví "milý chcimírku, u tebe se mi líbí, já a moje rodina
budeme bydlet v přízemí a tobě dovolím bydlet na zahradě v kůlně."
Chcimírek si praví "host do domu, bůh do domu" a jde si ustlat do kůlny. Pak
poklekne, poděkuje bohu za hosta a za milost smět bydlet v kůlně.
Chciválek si v podobné situaci řekne "pro dobrotu, na žebrotu? ani
náhodou !" a vetřelce za pomoci sousedů vykopne. Sousedé si musí vzájemně
pomáhat a vetřelce umravnit. Mnohdy vetřelce odradí i přátelský a
solidární svazek sousedů od útoku, jindy se musí vetřelci dát i pár
přes hubu, nebo ho kopnout du zádele.
Je tu ještě třetí možnost - vysvětlit vetřelci, že si má postavit
vlastní barák, pracovat a udělat u sebe doma pořádek a ne se snažit své
potřeby uspokojit zlodějnou a zabíjením původních obyvatel baráku, po
kterém zatouží.