Slovo kultura taky znamená porost kulturní rostliny, tj. nějaké
pěstované (kultivované – odtud to spojení s kulturou), typicky užitkové.
Třeba i les (např. smrková monokultura). A tento pojem se přenesl i na
pěstování mikroorganismů, včetně těch, které se používají k
fermentaci potravin. Takže kultura mikroorganismu(ů) je společenstvo (říkat
porost se tak úplně nedá, když to mám třeba v nějakém roztoku ve
flašce) mikroorganismů, které někdo k nějakému účelu pěstuje, ať už
na tu fermentaci, nebo třeba k výzkumným účelům.
A startovací kultura je ta, která je určena k nasazení do výchozího
materiálu (třeba vinného moštu, nebo té šunky k fermentaci, nebo třeba
jen agaru v laboratoři), aby tam rostla a zpracovávala určité složky
materiálu na požadované produkty (nebo se jen, jako na tom agaru, uchovávala
pro další použití). Takže podle mě ta kultura v hotové šunce už není
startovací, je už pěkně rozjetá a v závislosti na následném zpracování
toho masa možná už i mrtvá…
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

,