,
Obojí je já, ale není to to samé já. Kvalitativně i strukturálně je to každé něco jiného. Ten pocit já, to "pozorování světa ze svého středu" je spojeno i s představou toho středu, poněvadž osobní já (tj. to, na co běžně odkazujeme jako na já) se činí tím středem, vnímá se tak, ale je to omyl a klam, poněvadž ve skutečnosti středem osobnosti není. Považuje se za střed, protože mu to "dělá dobře". A v tomto prvořadě spočívá jeho pýcha. (Pozn.: v křesťanství je pýcha situace, kdy se člověk staví na místo Boha.)
Předmět diskuze: “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
1
