Ano, ale za minimální mzdu pracuje jen málo lidí. někde jsem četl, že asi dvě (?) procenta. Většina má víc.
Ano, ale za minimální mzdu pracuje jen málo lidí. někde jsem četl, že asi dvě (?) procenta. Většina má víc.
Má víc, ale ne o moc. Když máš minimální mzdu a uděláš k tomu nějaký přesčas nebo máš příplatky noční, víkend, tak už nemáš minimální mzdu. Myslím, že většina pracujících lidí v obyčejných dělnických a úřednických profesích je tento případ. V podstatě minimální mzda plus nějaké zákonné příplatky.
Obecně platí, že čím kvalifikovanější práci vykonáváš, tím lépe je placená. Většina dělnických profesí je dobře placená.
To máš pravdu - vlastní zkušenost - dělal jsem nejdřív(za sociku)
vychovatele/učitele - pak jsem šel k lopatě - doslova - až jsem skončil u
zedníků - cca v.r. 1984 jsem bral 5 až 7 a půl čistého/m. - v té době
obrovském prachy(u krumpáče a lopaty 3.500-4000) - předtím 1.500. Vše jsem
to pak využil v podnikání po 89-tém ve stavebnictví - VŠ mi v té době
byla k ničemu \ později jsem ji taky nevyužil.

VŠ byl v té době takový klíč...studium mi bylo k ničemu, ale skutečnost že mám VŠ vzdělání se zapisovala. A firma co měla na pozici nějakého VŠ pak dělala lepší dojem :-) tedy jako VŠ jsem měla všude dveře otevřené. Jenom proto že mám VŠ. JInak mé schopnosti ehm,,,, průměrné.
Mě byla de facto k ničemu - po revoluci jsem dělal v soukromím
sektoru.
Naštěstí mě "kopla" myšlenka investovat, takže jsem se mohl věnovat
čemukoliv, co mě bavilo a co vynášelo na investování. Kdybych věřil v
Boha, tak ho za tu myšlenku vzývám aspoň 2 hodiny týdně 

my jsme generace, která zažila největší proměnu životních podmínek.
zažili jsme divoké devadesátky, kdy se nahrnuli všecky ty pojistky a
pyramidální hry, kdy probíhala privatizace a krachování fabrik a kdy se
mohlo cestovat.
Ale největší proměna proběhla ve výpočetní technice. Já ještě
pracovala s analogovým počítačem, posléze s děrovacími štítky, v práci
mi vylézaly něskutečné papírové sestavy, pak jsem dostala prvního
Macintoshe od Švýcarů a učila se jak se pracuje s myší :-)) a troufla jsem
si na osobní PC, bez kterého se pak nedalo, přechod z DOS na Windows. Přitom
jsme byla neuvěřitelné tele a amatér. Co jsem se navyváděla s texty a
dokumenty než jsem pochopila jak to nebo ono funguje. Gigantické proměny až
k dnešnímu dni. A dnes mě učí děti... mamko, to nemáš, to neznáš?
jakto že to neumíš.
S logaritmickými pravítky jsem pracoval také leta. Teda do doby, kdy
transistorové kalkulačky s LED-ciferníky nezaplavily svět. 
Bejvávalo.
Děda vystudoval politickou školu a v 50 letech minulého století měl 8000 Kč plat dvakrát ošacení peníze do roka a mohlis babičkou nakupovat ve speciálních obchodech pro elity, babička potkala jednou prezidentovou a raději přestala tam chodit, říkala že je obyč ženskou proč si hrát na nóbl paničku, když jako malá v roce 1920 sbírala svému otci po škole vajgly a mamince pomáhala s úklidem pro továrníka jednoho.
Hned po narození mé mamky v roce 1953 vím že se narodila mamka když studoval politickou školu v Moskvě