V reakci na ruskou invazi vyhlásila Ukrajina 24. února 2022 stanné právo. Tento zvláštní právní režim, který se používá zejména v případech napadení státu, dává vojenskému velení a dalším orgánům země pravomoci nezbytné k „odražení ozbrojené agrese“ a „zajištění národní bezpečnosti“. V době stanného práva může podle ukrajinské ústavy dojít k omezení některých práv a svobod, které občané za běžné situace mají. Kromě jiného může stát využívat výrobní kapacity podniků pro potřeby obrany státu nebo zavést pracovní povinnost pro všechny práceschopné osoby a zapojit je do prací pro obranný sektor atd.
Zároveň ukrajinský zákon o právním režimu stanného práva výslovně zakazuje konání jakýchkoliv voleb v průběhu trvání stanného práva. Proběhnout tak nemohou jak prezidentské, tak ani parlamentní volby do ukrajinské Nejvyšší rady. Dané ustanovení je součástí zákona od jeho schválení v roce 2015.
Ústava Ukrajiny o Nejvyšší radě říká, že pokud by její pětiletý mandát vypršel za stanného práva, její pravomoci se prodlužují. Podle ústavy by konkrétně fungovala až doby, než by se poprvé sešel nový parlament „zvolený po ukončení stanného práva“.
Stejné ustanovení, které by platilo pro prezidenta, ukrajinská ústava přímo neobsahuje. Říká ale, že pokud prezident Ukrajiny ve funkci neskončí předčasně, „vykonává své pravomoci až do nástupu nově zvoleného prezidenta“. Po dobu trvání stanného práva navíc není možné ústavu měnit. Volby, které určí nového prezidenta, se tak podle ukrajinských zákonů budou smět pořádat až po ukončení stanného práva, jak jsme zmiňovali už výše.