V daných souvislostech nikoli.
Byla řeč pouze o Bohu a byl to Jonatan, kdo tvrdil, že ateisté
nepřemýšlí, protože nevěří.
Pravda je opravdu opačná : jen ten, kdo má život "nalajnovaný", jakkoli,
už nemusí přemýšlet. Ne vůbec, ale mnohem méně než ten, kdo v žádné
lajny nevěří
Takže platí i ten paradox, že ateista o Bohu přemýšlí většinou víc
než věřící. Vy máte vše napsáno v Bibli, každý si to sice
vysvětlujete jinak, takže s ei hádáte, jenže pozor : vy s enehádáte o
Bohu, jestli ecistuje nebo ne - to už jste "dovypřemýšleli". Vy se hádáte
jen o interpretaci víry. Co čím chtěl Bůh říct nebo udělat, atd. atp.
Nikoli jestli Bůh vůbec existuje - což jediné je přemýšlení o Bohu.
čili o Bohu věřící cpřemýšlejí méně až vůbec, oproti
ateistům.
a protože plno životních situací lidí podle vás připravil a realizuje
také bůh, taky o nich nepřemýšlíte. nebo jen k lititě Boha - Bůh ví, co
dělá.
Ovšem ve chvíli, kdy dojde na klasické a nutné otázky typu :
kdo stvořil boha?
je bůh všemocný? je bůh vševědoucí?
je bůh svobodný?
vaše přemýšlení v tomto případě končí "argumentem" (čiročirým in ignorantum) : Bůh je a vysypáním všeho, co o něm tvrdí vaše doktrina.