Tak víra obecně jako psychický proces nemá žádné takové omezení a
může být klidně i souhrnem přání apod. Náboženská víra by ideálně
na něčem stát měla (zpočátku klidně ani nemusí, ale časem by určitě
měla), ovšem určení toho, jak dalece je pevné to, na čem stojí, není
úplně samozřejmé. Člověk podléhá různým klamům a sebeklamům a je zde
potřeba plně použít rozum, poněvadž zjišťování takových skutečností
je jeho doménou.
Jinak vědění opravdu vytlačuje víru, ovšem je důležité definovat, k
označení čeho slovo víra používám.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení