,
pak "ta věc" je Bůh. Chápej, že nikdo neví....ale jen tuší že tam uvnitř to přece nemůže jen tak z ničeho. A tak se naží to "něco" v sobě či objektivně hledat. A podle toho kde se narodil, na kterém konci světa žije pak inklinuje k naboženství či mytologii. Pořád je to o hledání podstaty a principu. A pokud označíme tuto podstatu Bůh... může každý dle svého nastavení vnímat a cítit jedinečně. Jde jen o to zda ignoruje určitý respekt k původu existence (i když neví přesně co/kdo to má být) nebo zda to bere jao automatiku a že je to šumafuk. Od toho s odvíjí... zda je věřící nebo zda je materialista který se domnívá že všecko vzniklo automaticky z hmoty. takže nic jiného není a nemusí ani hledat něco skrytého, protože nic není.
Předmět diskuze: “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení