Lidé si pod výrazem "atom" představují dále nedělitelnou částici hmoty absolutně stabilní a neměnnou v toku času. Jenže tak tomu není, i atomy se časem rozpadají. Atomy jednoho prvku také podléhají byť minimální variabilitě. Dále, atomy nejsou nedělitelnou součástí, nejsou nerozbitným blokem. Jejich protony a neutrony jádra se sestávají z kvarků a dalších subatomárních částic, polí a sil ...
No a atomy se nacházejí v našem "Časo-Prostoru", který je též variabilní má vliv na atomy. Prostor má proměnnou hustotu, proměnná pole a síly, také proměnnou teplotu. Nad to je protkám energetickými i hmotnými částicemi jakými jsou například fotony a neutrina (+ exotické gravitrony). Zkrátka jde o prostorový "guláš" vyvíjející vliv na každý zdánlivě stabilní atom.
Hodně se mudruje nad podstatou času. Není vyloučeno že čas je ukazatelem stárnutí Vesmíru, tedy i stárnutí (oslabování) atomů a sil. Včetně té gravitační.
Si myslím, že si musíme uvědomit, že naše lidské znalosti o podstatě Časo-Prostoru a tedy i hmoty, tedy atomů jsou celkem nové a neustále se rozvíjejí.
Oříškem čekajícím na rozlousknutí jsou i hospodářsky rentabilní
manipulace nejjednodušších prvků - jde o fůzi protonů (vodíku) do jádra
He. Celému po energii hladovému světu je už 70 let slibováno, že za 20 let
bude realizován nevyčerpatelný zdroj energie.
Zkrátka věci na atomární a subatomární rovině nejsou tak jednoduché, jak
si to mnozí představují. ITER je laboratoř ve výstavbě, od nápadů a
plánů 1988 po uskutečnění první plánované fúzi deuteria 2035 to máme
legračních 47 let (dvě lidské generace). Přesto jsou ty prostavěné
miliardy užitečně investované prachy.