,
svatá prostato! 
Již sám zevnějšek Isidin se blíží pozdější spanilé Marii, a to
nejenom akcentovaným mateřstvím. Jejich podobná ženská bytost je v umění
oděna v modré roucho se zdobnými zlatými hvězdami a někdy i ve
společnosti hadů. To platí pro Isis i Marii, stejně jako další společný
atribut – růžky dobytčí, respektive měsíční. A jejich (ne)smrtelnost
je následná: Isis byla prý původně smrtelnicí a Marie lidskou ženou, obě
pak byly vzaty na nebesa (sancta regini) a mimořádně uctívány. Isis coby
„vládkyně nebes“ a Marie jako „královna nebeská“. Obdobné rysy
těchto „božích matek“ nalézáme rovněž v porozumění trpícím, ať
už jako „Bohyně trpící“ či „Matka sedmibolestná“ shodně milované
nejvíce prostým lidem.
https://artrevue.cz/1917-2/
...
