V podstatě jsi to udělal, jestli se bavíme o privatizaci vlastností ve
prospěch Boha.
Mně jsou Bůh a věřící u prdele, co mi ale není u prdele, a psal jsme
to 1000x, když mi věřící zkouší z pozice víry/Boha zasahovat do života
a "diktovat mi ho". tedy např. když mi říkají, co mně, ženám, že nesmí
jít na potrat. nebo když mi říkají, že ctěním některých pravidel se
přibližuji Bohu.
to není o tom, že bych tě začal hledat, abych tě zmlátil. to je o tom,
že je vrcholně neseriozní podsouvat druhému něco, co pro něj NEMŮŽE
PLATIT, když nevěří v existenci Boha.
Problémem prostě jsou tvá tvrzení :
"Jejich charakter člověk popíše jako přibližování se Bohu či
pocítění Boží přízně, podobně jako třeba depresi člověk popíše
jako pocit oddělení od Boha či odvrhnutí Bohem."
"I ateista může mít posvátnou úctu k principům jako je morálka,
lidskost, pravda, spravedlnost, pokora, láska, a považovat je za své
nejvyšší životní hodnoty - pak nevědomky vyznává Boha, i když třeba
vystupuje proti judaistické podobě Boha."
Tato tvrzení si jen na základě víry nemůžeš/nesmíš dovolit a musíš
přijmout eventualitu, že by to nemuselo být tak, jak ti říká víra (tedy
ne jí brát jako skutečnost, ale zároveň jí vysloveně neodmítnout jako
nemožnou). Takový je rozumový postoj.