,
Ondi
Bacha, bacha, Jules Verne nepsal vědecko-fantastické romány ale zábavnou
literaturu. Ctím Verna jako spisovatele nadaného fantazií, ale s vědou nemá
vůbec nic společného, ale přesto (nebo proto) se dobře čtou a a baví.
Třeba ten román Dobrodružná cesta sluneční soustavou. Četls to?
Nebo Ze Země na Měsíc.
Verneovy romány se skví ignorací fyzikálních zákonů ve Vernově době
dobře známých a ověřených.
Mohu upozornit, že jsem od Verna přečetl celkem hodně.
Také jsem četl dost verneovek. Ale přes mnoho nepřesností na mě
působil jako člověk, který vědu a techniku ve své době velmi uznával a
propagoval - třeba v Tajuplném ostrově nebo v knize Dvacet tisíc mil pod
mořem, Robur Dobyvatel... Upozorňoval i na možnost zneužití vynálezů k
ničení - Vynález zkázy, Ocelové město...
Ze Země na Měsíc znám, tu Dobrodružnou cestu jsem nečetl.
Pokud jde o sci-fi, často je považován za předchůdce a inspirátora tohoto
žánru.
Cyrus Smith byl mým idolem mládí. Ten Tajuplný ostrov jsem četl možná
desetkrát, četl jsem i kritickou recenci Vereovy tvorby.
Například je nemožné, aby vodíkový balon byl hnán z Richmondu bouří
týden až nad jižní Pacifik.
V ocelovém městě nechá vypálit zlosyn z Býčí skály strašlivý
projektil naplněný zkapalněným vzduchem, kterýý má zabít zmrznutím
obyvatele jedno mírumilovné město. Jenže ta střela je urychlena v
(relativně krátké) hlavni na první kosmickou rychlost. Střela nedopadne na
cíl, oblétne Zemi a zničí ocelové město i se zlosynem. Vlastní gól.
Tohle by mohlo fungovat ovšem jen ve vakuu, ne v zemské atmosféře.
V cestě do nitra Země je to ještě divočejčí. Ke konci románu se
cestovatelé plaví po podzemním oceánu, nad sebou obrovskou klenbu skály s
neviditelným zdrojem světla. Pak se jich zmocní obrovský vír, který je
nepoškozené vcucne i s plavidlem do hloubky, aby je vzápětí vyplivl jícnem
Etny zdravé a veselé zase na povrch Země. Pro neznalé uvádím, že jejich
cesta do středu Země započala na Islandu.
Za nejrealističtější z Vernových románů považuji Dva roky prázdnin,
Vrtulový ostrov, Nový hrabě Monte Cristo a za 80 dní kolem světa. O těch
nejbídnějších radě pomlčím.
No a létající loď Robura? Je správně zmíněno, že je zhotovena z
materiálu lehkým a tenkým jako papír, ovšem tvrdčím a pevnějčím oceli.
Ovšem dobový nákres ukazuje , že je vybavena spoustou malých vznosných
vrtulí. Jimi vyvolaný vertikální proud vzduchu by proudil na aerodynamicky
kontraproduktivní palubu a svou rychlostí několika set km / h by smetl
nemilosrdně každého odvážlivce s paluby.
Můžeme ještě rozebrat cestu na Měsíc. Mimochodem ten start v kanónu je krásně popsán. Kdysi jsem to potřebné zrychlení počítal - cestovatelé by se stali rajským protlakem včetně jejich psů, slepic a kohouta už v prní sekundě cesty.
