Ano, vakcíny nezpůsobují změny virů, jen brzdí šíření těch variant, proti kterým byly vytvořeny, takže ty nové se snadněji odhalí.
Jen pár drobností:
Virus není tukový váček, i když některé jsou obaleny lipidovou membránou. Je to proteinový útvar obsahující uvnitř DNA nebo RNA. Protilátky (i ty ve vakcíně) nejsou vytvořeny proti způsobu vniknutí do buňky, ale proti konkrétním strukturním prvkům virových proteinů. Pokud se tato místa ve struktuře změní, protilátka je už nerozpozná – to je způsob „obcházení“ vakcíny.
Drtivá většina anaerobních organismů nevznikla evolucí z aerobních, ale právě naopak – jsou to pozůstatky z doby před naplněním atmosféry kyslíkem působením oxygenní fotosyntézy. Přežít jim umožnila existence míst, kam se kyslík nedostane. A pro vnikající skupinu organismů aerobních bylo mnohem důležitější, než naučit se dýchat kyslík, vyvinout antioxidační ochranu, aby se kyslíkem v první řadě neotrávily, na což bylo času docela dost (koncentrace kyslíku v atmosféře stoupala k dnešním hodnotám stamiliony (miliardu?) let). Přesto to dokázal jen zlomek tehdy žijících organismů (v té době výhradně jednobuněčných). Schopnost využití kyslíku jako respiračního substrátu mohla klidně přijít i později. Do té doby organismy provozovaly buď fermentaci, nebo dýchaly jiné substráty (NO₃¯, SO₄²¯, CO₂…). Metan dýchat neumí žádný organismus, ten naopak vzniká při respiraci CO₂ (tak jako při respiraci kyslíku voda).
