mě nikdonic nenamluvil, píšu to samé co ty. Mám kotel do výkonu 23 Kw a je to víc než je potřeba, jedeme na minimální výkon a teplou vodu máme na 48 stupnů. Vzhledem k malinkému zásobníku v kotli je jí dost. A teče silným proudem. nikoliv čůrkem.
mě nikdonic nenamluvil, píšu to samé co ty. Mám kotel do výkonu 23 Kw a je to víc než je potřeba, jedeme na minimální výkon a teplou vodu máme na 48 stupnů. Vzhledem k malinkému zásobníku v kotli je jí dost. A teče silným proudem. nikoliv čůrkem.
Když jsem byl v Praze, měli jsme pronajatý dům, kde se plynem vykuřovalo
i topilo.

První rok jsme měli nedoplatek (celkový) cca 50.000,- Kč - vyměnil jsem
plynový ohřev vody za elektrický (boiler 200l) a celkové náklady(roční)
klesli o 20.000,-Kč

myslím že se to nedá srovnávat. je třeba vidět jak byl dům zateplený, jeslti neunikalo někudy teplo... jak kvalitní byl kotel, jaká byla okna, z jakého materiálu zdi. Myslím že je to pokaždé velice individuální... my jsme s naším domem velice spokojeni, nemáme ho podsklepený, seshora pečlivě izolovaný a venkovní rolety, které když se spustí tak ještě víc drží teplo. Všecky mosty i kolem okem a dvěří jsme vychytávali při stavbe.
A je pravda a potvrzuji, že poroterm má schopnost vyrovnávat teplo, když je léto tak udržuje chladnější vzduch a v létě dům nevychládne ... ale tím že tam máme ty centrální kamna, když odjíždíme, tak kamna ještě tak tři - čtyři dny hřejou.
Nevím, co myslíš tím "nevychládnutím a vyrovnáváním tepla". Tohle se
týká materiálu, který je schopen teplo akumulovat, tedy třeba klasická
cihla. u krbů
Porotherm, ostatně jako všechny dnešní materiály, musí mít určitou
tepelnou vodivost, lambdu, čím menší tím lepší. kde to nestačí pro
dosažení normou požadovaného koeficientu prostupu tepla (0,3 u svislé
stěny), ještě se doizolovává tepelnou izolací.
je to tedy zhruba naopak - obalové konstrukce baráku musí mít co nejmenší
koeficienty prostupu tepla, tedy teplo v objektu "držet" a nebo v létě ho do
objektu "nepustit". možná tohle jsi nazvala schopností vyrovnávat teplo?
PS : rolety se ve skutečnosti dneska instalují z přesně opačného důvodu, aby okny nevnikalo teplo do objektu, protože to pak zvyšuje energetické nároky na objekt v podobě nutnosti klimatizace, což je energeticky docela náročná záležitost. ale samozřejmě mohou posloužit i k opačnému efektu
Jinak ten centrální ohřev kamnama když jedete pryč moc nechápu. za
prvé jsi psala, že to je uprostřed objektu, takže pokud, musíte vytápět
celý objekt, i když tam nejste.
přitom máte kondenzák, ale ono každým kotel lze snadno zregulovat jediným
přednastaveným tlačítkem do režimu temperace třeba jen na 5 C, a pakliže
jsme zaznamenal, že radiátory máte "po obvodu", pak je mnohem efektivnější
temperovat pomocí těch.
leda byste chtěli ušetřit pát kaček nebo čeho za plyn.
U našich kamen stačí přikládat jednou za 24 hodin a hřejou pak několik dní. Tedy pokud přiložím ráno, aby ještě ten den bylo teplo.... budou hřát ještě další tři dny. Nemůžu je vypnout nebo zastavit. To je problém kachlových kamen. Trvá jim delší dobu než se rozehřejí a pak prostě jedou....
Ale to jo, taky jsme v bývalé starší vile měli kachláče a skutečně hřály dlouho a hlavně to bylo úžasný teplo, to jo.
přiložíš tři polínka víc se jich nevejde a jedou 3 dny 
to my máme kachláče a co pulhodina musíš přihodit polínko. asi tam máš
skřítka co tajně nosí dřevo a přikládá 
Jaké kachláče máte? Nám je dělal kamnář. Přikládá se přímo do kamen, vloží se dřevo, nechá rozhořet při otevřených dvířkách. kamna by měla být teplá z předcházejícího dne, pk to jde lépe a rychleji. A nechá se pořádně rozhořet při otevřených dvířkách.... to chvíli trvá. Pak se dvířka zavřou a již se nesmí otevřít. Dřevo uvnitř vyhoří na úplně jemný prášek, takže popel vynáším tk jednou za dva měsíce. Vychází to tak třikrát za topnou sezonu polovina desetilitrového kýble. Většinou to beru smetáčkem a lopatkou, protože je to fakt úplný prášek.
Bohužel našeho kamnáře ranila mrtvice. Kromě něj nikdo takové kamna v okolí neuměl udělat. Jen šamotové cihly a kachle. A dvířka. To je vše.
My měli po německém panu doktorovi, v té vile zhruba takováhle, zelená
a hnědá, ale bez té vložky, také rovnou přikládat dvířkama. v každé
ze 4 místností jedny + v kuchyně kamna s výměníkem do haly

když jsme je potřebovali kvůli rekonstrukci přemístit, nabídková cena za
rozebrání a seskládání o kousek vedle (i když to už bylo asi jedno, jak
daleko) činila 60000. tak jsme změnili plány rekonstrukce :-)))))
jasně, bez té vložky. a žádné okýnko. Dvířka musí dobře těsnit a když to tak pomalu hoří, tak vlastně není žádný viditelný oheň, To by tam musel jít dovnitř vzduch. Naše kamna jsou modrá, místy jen omítnutá mají taky tři patra která jsou do sebe jakoby zasunuta, protože tudy vedou tahy. TAky mají kolem lavici z kachlí takže se dá na nich sedět a nahřívat si záda. Pod kamny je otvor na dřevo a vedle vyzděné police.
těžko se hledá na netu něco podobného. Možná tohle. Tedy kachle jsou
podobné ale bleděmodré, místy omítnuté. Lavice je celá kachlová nikoliv
dřevěna a jak píšu má to tři na sebe navazující patra.
A dvířka jsou mnohem menší. Spalovací komoraje velká, aby se tam dalo
dobře naložit, jak se to rozhoří a uzavře tak kamna žhnou a sálají. dá
se jich dotýkat, nejsou přehnaně horká. Je to takové stabilní teplo. Ale
než se roztopí, tak to trvá i dva dny. Proto je v zimě dobré, když jou
pořád teplé... nebo netopit. Nedá se topit víc neb méně. Prostě se
zatopí nebo nezatopí.
:-))))))))))))))))
Při zásobníku jí teče dost, ano :-))))
O čůrku jsem psal u průtokového ohřevu, POKUD chceš konstatntní teplotu -
pokud bys u průtokáče pustila tuv naplno, i u 23 kW kotle budeš vnímat
teplotní houpání :-)))))))))))))))))))))))
Jak jsme psal i dále - u KONDENZAČNÍHO kotle není s výkonovým rozsahem
problém, protože má modulační hořák.
Zjednodušeně : zatímco ty předchozí kotle měli jedno nebo dvoustupňové
hořáky (100 % a 50 % plynu) a potřebné teplo dodávali do media stylem
ZAPNOUT - VYPNOUT a šlo jen o dobu, po jakou hořák hořel, modulační to má
zásadně jinak a reguluje si průtok plynu "analogicky", tedy "zvyšováním a
snižováním" plamene, kdy ale tento hořák hoří stále. Výkon
kondenzačního kotle jsou regulovatelný v rozsahu (5)10 - 100 %. Zatímco
předchozí kotle měli v nejlepším případě regulaci 50 a 100 % (2
stupně)
Znamená to, že z hlediska životnosti ty starší kotle měly kratší,
protože mnohem častěji spínaly a vypínaly, a z hlediska účinnosti (a teď
nemluvím o kondenzační oblasti a latentním teple, což je u kondenzáku už
jen další pořádný bonus) je u kotle důležitá spalinová cesta, která by
měla co nejméně vychládat, jinak se musí po zapnutí kotle znovu nahřívat
- takže kondenzák si tu spalinovou cestu udržuje zahřátou v podstatě
pořád, nemluvně o tom, že má vždy odtahový ventilátor, kterým reguluje
kondenzační oblast a vlastně zvětšiny času vůbec odvádí spaliny. které
by jinak díky kondenzaci "zůstali v kotli" .-)))))
to poslední je napsáno trošku přehnaně, ale princip je zhruba
odpovídající :-))))
Obávám se, že píšeme o různých věcech. Je to moje chyba.
Nezdůraznil jsem, že na teplou vodu máme 150.-litrový plynový boiler a ten
je nastaven na 50°C, ale má se jednou za měsíc zahřát na 70°C kvůli
bakteriím. Přiznám se bez mučení, že jsem to ještě nikdy neudělal.
A poznámka na okraj - malé "k" je prefix pro tisíc. Přiznávám, že je v
tom trochu zmatek. velké "M" je prefix pro milion, malé "m" pro tisícinu ...
a tak dále. SI-prefix.
Takže tisíc Wattů se píše jeden kW a milion Wattů je jeden MW, miliarda
jeden GW, biliarda jeden TW.
jedna tisícina Wattu je pak jeden mW - mili Watt, 10 na -12 Wattu je pak jeden
pW - pico Watt ... no a tak dále.
Z toho, žes to ještě nikdy neudělal, to nahřátí kvůli legionelle, si nic nedělej. To má význam jen tam, kde nějakou dobu rozvody stály po nějaké odstávce, a pak stejně většinou to řešíš vypuštěním a napuštěním čerstvou vodou. Legionella se v takovém případě vyskytuje jen v mrtvých koutech (kde voda stojí). Navíc při těch změnách teplot tuv ze studené na teplou ap. moc dobře nepřežívá.
já mám zemědělskou usedlost zdi 1metr a mám kotel na uhlí s výkonem
7.5kW.
