Z inkvizičních tribunálů se krátce po jejich vzniku stal stroj, který drtil i církevní představitele, který už neměl s potíráním kacířství nic společného. Šlo o systematický vyvražďovací aparát, před nímž si nikdo nemohl být zcela jist, kromě všemocného inkvizitora. To je tedy inkvizice, která dále byla v rukou dominikánů, kteří se svou horlivostí a fanatismem mnohdy neslavně proslavili. Inkvizice, která už nebyla řízena církví nebo jejími představiteli. I zločinecký papež Alexandr IV. (1254-1261) si z ní udělal nejvýnosnější zdroj příjmů. Právě v době zmíněného papeže se vynořilo velké množství podvodníků, kteří se vydávali za inkvizitory, měli padělané buly a pověřovací listiny, soudili a odsuzovali lidi a nenašel se nikdo, kdo by se odvážil zapochybovat o jejich pravosti.


,
