Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Jsou kreacionisté tak silně věřící, že autoři bible sežrali všechnu moudrost světa a nacpali ji do bible, že si troufnou opovržlivě a posměšně popírat přírodní proces platný pro vše živé, od bakterií po člověka, zvaný Evoluce.
Víra hory přenáší a věřící nadnáší.
Co ty víš ty o představách Carla von Linné ? Nic. Co víš o vědecké práci Charlese Darwina? Opět nic.

Ty mi připadáš jako Simplicio, který ví vše lépe, než učenci, jak se tehdá říkalo vědcům, diskutující o geocentrismu a heliocentrismu.
Troufl bys si diskutovat o podstatě našich počítačů se znalostmi vesnického prosťáčka, pasáčka husí? Ale do diskuze o Evoluci si s neznalosti přírodních procesů troufáš, že?

To netvrdí Bible, ale jehovistický výklad Bible

Já ochotně uznám, že jsou tady lidé, kteří toho vědí víc než já, protože v daném oboru mají příslušné vzdělání. Takoví odborníci se nemusí zviditelňovat snižováním znalostí druhých.
O evoluci a přírodních procesech toho vím dost.
Tvoje neustálé snižování lidí, kteří s tebou nesouhlasí je v podstatě směšné. Naparuješ se jako visitor.

ad abuka:
.."Já ochotně uznám, že jsou tady lidé, kteří toho vědí víc než já, protože v daném oboru mají příslušné vzdělání"..
no tak to je uzasny! shodou okolnosti jsem fundovan v oblasti odborne cetby a intepretace textu, takze treba takhle.. tvrdim, ze jehovisti ve svem prekladu zmenili to, co Pismo "rika", drahy priteli - pochlap se trochu a zacni prosim reagovat - nebudu te "urazet"..

Abuka: Takoví odborníci se nemusí zviditelňovat snižováním znalostí druhých.

Naopak mají takoví odborníci morální povinnost zasáhnout proti šíření nesmyslů.

Evoluce živých organismů, od bakterií, přes houby a rostliny po člověka, je vědecky fundovanou teorií. Jediní protivníci napadající Evoluci se rekrutují z řad nevzdělaných lidí, kreacionistů a náboženských fanatiků. Tím samozřejmě nemohu a nechci tvrdit, že vědci tohoto (ale i jiných) oboru jsou všichni za jedno. To nebylo a nikdy nebude. Jedno mínění existuje jen v totalitérních režimech, kde je s hůry nařízeno a pochybnosti, nedej bóže opozice, je trestána.

Abiogenéze už dávno není pouhou hypotézou.

Od darwinova Původu druhů (Evolucí) uplynulo teprv 125 let. Od relativně přesného datování nálezů, elektronových mikroskopů a zkoumání DNA uplynulo pouhých 50 let. Ani Řím nebyl postaven za jeden den, všechno chce svůj čas a také nebojácného génia, který posune vědecký výzkum o skok dále.

Ještě slovo ke Carlu v. Linnému : Narodil se na počátku 17: století, v době lavinového rozvoje přírodních věd, zkoumání a měření Země. V té době se také publikovalo a každý biolog prezentoval své nálezy z dálav světa a pojmenoval je po svém. Byl v tom chaos, stejné zvíře objevené několika vědci měli několik pojmenování. No a Linné v tom udělal pořádek tím, že zavedl locicky postavenou taxonomii živých organismů.

Ostatně podobně jako Mendelev uspořádal chemické prvky do přehledného systému. Jenže chemických prvků jsou jen stovky, kdežto druhů živých organismů je mnoho milionů. Pro odlišení příbuzných druhů platí určitá pravidla. A tak se pochopitelně stává, že dojde i k chybnému taxování velmi podobných druhů, ale když si toho někdo všimne, tak se diskutuje a rozhodne kam ten nález zařadit, správně pojmenovat a taxovat.

Vem si například lva a tygra. Jasně rozličné druhy, že jo? a přesto se mohu spářit a mít potomka. Ten není ani tygr, a ani lev, tak dostal označení ligr. Tak vzniknul nový druh. Platí i pro koně a osly a pro lední medvědy a grizzly.

A ty se na svém DF chováš jak?
Dennodenní ponižování oponentu SJ??

Před spaním sfoukni svíčku, ať se ti líp zaspává.

Sirku.

Máš pravdu - spletl jsem se - ale zní to poetičtěji - může se usmát větším úškrnem a větším pohrdáním v očích.

Jaká druhová podstata? Když se mezi sebou nemohou křížit, tak už je mezi nimi dost velký genetický rozdíl. Jejich genomy jsou odlišné už do takové míry, že nejsou vzájemně slučitelné. Neboli řečeno tvými slovy, jejich podstata je už dost odlišná. Proč bychom tu měli mluvit stále o jednom a tom samém druhu?

Dobře, tak dám konkrétní příklad z wikiny:

Všech 7 druhů racků se mezi sebou mohou křížit, vyjma čísel 1 x 7.
Tou druhovou podstatou jsem myslel další kritéria, která například dělají racka rackem.
Schopnost vzájemného křížení není jediný ukazatel.

Genomy těch dvou racků budou odlišné v nepatrné části sekvence.
Nakonec to může být odchylka, která se projevila až na konci prstence.

Podle mě je to argument spíše pro mikroevoluci než pro makroevoluci.

A co dělá racka rackem? Jak je racek definován?
Druh je definován mj. tak, že dva jedinci téhož druhu se mohou křížit:

Druh je soubor populací s jedinečným vývojovým původem a historií, tvořený navzájem si podobnými jedinci, kteří se mezi sebou mohou plodně křížit a jsou reprodukčně izolováni od jiných podobných skupin.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Druh

Jakmile se dva jedinci nemohou plodně křížit, jsou každý jiný druh - takže populace 1 a 7 by měli per definitionem být každý jiný druh. Takhle jsme si to nadefinovali, i když ne vždycky se podle toho dá smysluplně postupovat - např. která z těch mezilehlých populací (2-6) náleží kterému z těch dvou druhů, neboli u které z těch populací končí druh 1 a začíná druh 7? Toto právě ukazuje na to, že to co nazýváme "druh", není přírodě vlastní, ale je to jenom naše umělá škatulka.

Genomy nekřížitelných jedinců jsou odlišné už významně, když nejsou vzájemně slučitelné, tj. když jejich kombinace už nevytvoří životaschopného potomka.

Právě že tohle je Evoluce "v přímém přenosu". Dejme, že holubi ze skupiny 1 mají vlastní "škatulku" tedy druhové jméno a holubi ze skupiny 7 také. Tak jsou skupiny 2 až 6 mezidruhové.

No ano, je to evoluce v přímém přenosu. Jinak je ale problém to zařadit. Na anglické Wiki se třeba píše toto:

Prstencové druhy také představují zajímavý případ problému druhů pro ty, kteří se snaží rozdělit živý svět na samostatné druhy. Jediné, co odlišuje prstencové druhy od dvou samostatných druhů, je existence propojujících populací; pokud dostatečné množství propojujících populací v rámci prstence zanikne, aby se přerušilo rozmnožovací spojení, pak budou obě koncové populace prstencového druhu uznány jako dva samostatné druhy. Problémem je, zda kvantifikovat celý prstenec jako jeden druh (navzdory tomu, že ne všichni jedinci se kříží), nebo klasifikovat každou populaci jako samostatný druh (navzdory tomu, že se kříží se svými blízkými sousedy). Prstencové druhy ilustrují, že hranice druhů vznikají postupně a často existují v kontinuu.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)