Právě období uvěznění se stalo rozhodující fází jeho duchovního života. Během věznění také sepsal své nejlepší duchovní básně.[2] Po útěku z vězení působil jako zpovědník karmelitánských mnišek (na žádost Terezie z Ávily) a postupně jako převor několika domů, posléze jako představený reformovaných konventů v Andalusii. V posledním období svého života neměl žádné zvláštní poslání v rámci svého řádu.
jj,řádně nadupanej borec


,