Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Který článek? Ten od krudoxe?

Problém prostě je, že když zbavíš hmotu/látku energie - skončí. chcípne. přestane existovat (co by po opuštění energie mělo vzniknout?)
to ukazuje pregnantně ta anihilace - hmotný elektron a hmotný pozitron se po setkání "vybijou" (jejich energetické (elektrické) potenciály a zbudou po nich jen dva fotony, které nejsou částicí, tedy hmotou, rozhodně existuje "důvodné podezření" k uvedenému tvrzení. nezůstane po nich hybrid elektropozitron s dvojnásobnou hmotou.

(Podle některých (například nobelistů jako Willis Eugene Lamb, Charles Hard Townes) nelze foton zjednodušeně považovat za reálnou částici))

Když zbavíš energii hmoty/látky, přežívá v podobě interakcí na libovolnou vzdálenost (gravitace, provázanost, ...) - samozřejmě se najdou tací, kteří okamžitě vymyslí "částici" (graviton, ....) aby nemuseli opouštět svoje hmotové přesvědčení.

všechno je samozřejmě komplikované tím, že hmota je jen jiná forma energie (a klidně naopak), což pro některé je prostě nemožné pochopit a trvají na lidských

Hmota je energie, která drží pokope.
Kdyby přestala fungovat gravitace a elektromagnetismus, tak se všechno rozplyne v energii.
To je můj názor.

Na tom bychom se postupem času mohli všichni shodnout, že hmota je energie :-)))))

A to, že jen "jiná forma energie" není až tak důležité.

Důležité ovšem je, na čem se shodují fyzikové a ne laici.

Přesně :-))))))))))))))))))

Taky si mohu posloužit obratem: hmota je stabilně kondenzovanou energií.
V našich představách obsahovala ta výchozí singularita vše co víme, nebo tušíme, že je naším Vesmírem v mrňavém prostoru, Předmět nazývaný "bod" nemá rozměry a ani dimenze, a ty nemá ani ta hypotetická singularita.
Takže nějaká reálná změna v téhle provázanosti fyzikální podstaty Vesmíru by mohla vést, nebo spíš jistě vedla, k radikálním změnám životního prostředí a vyhubení na něm závislých organizmů. Vesmír se všemi jeho vlastnostmi není vhodným prostředí pro živé organizmy. Vhodné životní prostředí se zdá být jen náhodným a temporérním (dočasným) stavem zanedbatelně maličkého prostoru ve Vesmíru.

Zkrátka hmotě a energii Vesmíru jsou živé formy hmoty absolutně zbytečné. To, že na Zemi vznikl život a my lidé o něm můžeme referovat je absolutní výjimka a náhoda ... a máme si ho vážit.

Na čem je ten názor založený, smím-li se zeptat?

Na všem, co jsem četl o elementárních částicích.

A uměl bys tedy vysvětlit, jakým způsobem ta gravitace a elektromagnetismus drží tu energii pokope, že je z ní hmota?

To je zajímavá úvaha, ale jen jedním směrem a to směrem ven. Taky je velice zajímavé, jak my (individuálně a subjektivně) dokážeme rozlišovat že někde něco je a jinde není, že je něčeho více a jinde méně. JAKý mechanismus si neseme k tomuto rozlišování? No odpovím si primitivně, že jsu to smysly. Omlouvám se za přílišnou jednoduchost.
Vidím prostě že smysly a uvažování jsou přímo adaptované na to co nazýváme hmotou. I my sami sebe vnímáme jako hmotu ale čím a jak? Kdybychm byli slepí, hluší, a naše kůže by neměla dotykové senzory... JAK bychom se poprali s rozlišováním hmoty?

Prostě otázka po tom co je hmota, musí být spojena i s otázkou jak hmotu vnímáme... jako co ji vnímáme. Jako kompaktní věc... ale víme že to tak není... že tot okompaktní vímání je výsledek našeh uzpůsobení či odlišení nebo rozlišovací schpnosti našich smyslů a chápání prostoru a času etc. Omlouvám se, nechala jsem se unést. V mém věku to již nedělám tak často jak dřéve, kdy jsem se lehce nechala rozbít na atomy a jakoby vpletla do všeho

pardon, oprav výrazu smysly... myslím tím smyslové orgány které jsou adaptované právě na to co potřebujeme rozlišovat. Co nepotřebujeme, to nemáme... a nerozlišujeme.

Záleží na tom, co tou hmotou míníme, jestli už samotné částice hmoty, nebo až jejich "výtvory", tedy látku a jevy jako blesky či oheň. V každém případě je ale hmota naším životním prostředím a proto jsme na ní adaptovaní, poněvadž to je podmínkou pro naše přežití v té hmotě. Naše smysly nám dávají informace potřebné k tomu, abychom přežili - nedávají nám tedy všechny informace o hmotě, jak jsi správně uvedla, ale jen ty, které jsou nutné k našemu přežití. Díky naší inteligenci (která se taky vyvinula pro naše přežití ) ale dovedeme vytvářet přístroje, které mají citlivější senzory než my a ty nám umožňují získávat o hmotě ony našim smyslům nedostupné informace. Díky tomu jsme rozšířili naše možnosti poznávání hmoty a dostali jsme se až na její elementární úroveň. Ono vnímání hmoty, o kterém píšeš, že je nutno zahrnout do řešení otázky po podstatě hmoty, tady už potom probíhá nejen smyslově (senzoricky), ale i intelektuálně, poněvadž data získaná z oněch přístrojových senzorů už nejsou z většiny názorná.

to že máme přístroje je již hra... tedy zvědavost. Děti které nevyrůstají ve společenství lidí nebo jsou třeba frustrované, majívyvinuté smysly ale neinterpretují tyto smysly většinově... nejsou adaptované na lidské společenství. Proto se domnívám, že jsme víc než tyto smysly které samy o sobě jsou pouze nástroji (nikoliv jen pro přežití nebo uspokojování potřeb), domnívám se že to co nám bylo dáno, je jen potenciál... hrát na nástroj je již na nás.

Zvědavost je to, co nás žene k poznání. Zvědavost je motorem vědy. Ale já se snažil říct, že poznání hmoty od určité úrovně už není věcí jen smyslů (senzorů), ale také intelektu. Poněvadž získáváme nenázorná data, která musíme nějak interpretovat.

interpretace je v mnohém, tedy ve většině. jakože ránu do nosu není třeba interpretovat, tu cítím pokud někdo praštil mě. Pokud někdo praštil někoho jiného, pak musím interpretovat. Podívat se, zkoumat ránu, nechat si t vysvětlit (musím mít sluch nebo zrak). Asi mám nějak poškozený mozek, protože toto rozlišování mi naskakuje automaticky. Vím co je zprostředkované a tedy co je interpretace a co je přímý vjem.

Já poukazoval na nenázornost. Když někdo praští někoho jiného, tak to pořád interpretovat nepotřebuješ, protože ze zkušenosti víš, co to je, co se stalo. U jevu, se kterým nemáš zkušenost, tam už se musíš zamyslet nad tím, co se vlastně stalo, pokud ho chceš chápat.

vědci na LHC mají jiné pocity než ty

Nevěděl.

Možno to budu vědět až když se zjistí z čeho se skládají kvarky, protože podle modelu částicové fyziky nemají kvarky vnitřní strukturu a jsou spolu s leptony a kalibračními bosony „nejmenší“ známé částice, ze kterých se skládá hmota.

možná kvarky nemají vnitřní strukturu jen proto, že "dovnitř" již nenahledneme z důvodu fyzikálních zákonů.

Proto so myslím, že je to energie držená elektromagnetickou interakcí a gravitaci - základní elementární částice - stavební jednotka hmoty.

Možná se neskládají z ničeho a jsou tím "nejnižším" základem. Nevim ale, jak by to tu mou otázku řešilo. Ale ptal jsem se proto, že z toho, co vím o elementárních částicích, nic takového, cos psal zde nevyplývá. Gravitace je (podle teorie relativity) míra zakřivení prostoru a s hmotou souvisí toliko tak, že hmota říká prostoru, jak se má zakřivit a prostor říká hmotě, jak se má pohybovat. Hmotu ale nijak nedrží při sobě. A elektromagnetismus sice napomáhá udržovat atom pohromadě - jeho elektrická složka udržuje obal u jádra díky elektrické přitažlivosti protonů a elektronů, ovšem jednak to není jediný faktor udržování atomu pohromadě (dalším je atomová silná síla/interakce, která udržuje jádro pohromadě) a jednak kdyby přestala ta elektrická složka působit či fungovat, jak jsi psal, tak se atom nerozplyne v energii, nýbrž elektrony prostě odletí od jádra a atom se tak rozpadne na své složky.

Co tebe drží na zemi?

Interakci já beru jako vzájemné působení - jako gravitaci - na trochu jiném principu.
Pokud se neskládají kvarky z ničeho, tak to je jako se bavit o Bohu - nemá hmotnost, rozměr "skládá se z ničeho"

Na zemi mi drží gravitace. Co to s tím má společného?
To že se neskládají z ničeho či že nemají vnitřní strukturu znamená jenom tolik, že nejsou složenou částicí, tj. že je netvoří žádné menší částice (jako je tomu např. u protonů a neutronů), ale že jsou už jednolitou částicí, ten nejnižší základ.

jj, na zemi tě drží gravitační síla :-))))
samozřejmě, můžeš se nechat zatížit hmotou, třeba nějakou skálou, kdyby ses bál, že tě na zemi neudrží síla (energie) gravitace :-))))

Kvarky se neskládají z ničeho?

V tom případě je to NIC.
Jak ale 3 ks NIC tvoří proton/neutron??

Vysvětlím to názorněji, jak je to míněno: molekuly se skládají z atomů, atomy se skládají z protonů, neutronů a elektronů, protony a neutrony se skládají z kvarků, kvarky se už neskládají z ničeho. Molekuly, atomy, protony a neutrony jsou tedy objekty složené z menších objektů, zatímco kvarky už ne, ty už nesestávají z nějakých menších objektů, ty už jsou tím "nejmenším", nejzákladnějším, nejelementárnějším objektem v hierarchii objektů. Nejsou složenou částicí tak jako proton a neutron, neboli neskládají se už z ničeho, nemají už další vnitřní strukturu, nýbrž jsou jednolitou, už dále nedělitelnou částicí (či přesněji objektem).

kvarky jsou objektem smích

škvarky ano těch mám v mražáku plnej pytel

Mě to vysvětlovat nemusíš.
Jen bych tě rád upozornil, že to že kvarky se skládají z ničeho je logický nesmysl - protože pak by neexistovali.
Bůh se skládá z ničeho - existuje?
Pokud nemá vnitřní strukturu, co tvoří "obal".

Myslím si, že nevíme, jestli se z něčeho neskládá - zatím ho povazujeme za nejmenší částici hmoty - pokud hmoty, tak tam něco být musí.

A proto si já myslím, že se skládá z energie - je to můj názor, protože nic nemůže něco tvořit.

Přece jsem vysvětlil, že to není míněno tak, že by to tvořilo NIC, nýbrž že to není složená částice. Že už se nedá dále dělit na menší části, které by jí tvořili/skládali.

Samozřejmě je to stav současného poznání. Když to v urychlovačích proti sobě napálí složené částice, tak se rozletí na jednotlivé složky, zatímco kvarky nebo elektrony se už nerozletí, ty zůstanou v celku. Nemůžeme samozřejmě vědět, jestli když si dají ještě větší pecku, tak se nerozletí i ty kvarky a elektrony. Výkony urychlovačů se průběžně zvyšují, ale zatím se tak nestalo.

Z něčeho samozřejmě být částice musí, ale že by to měla být energie, je logický nesmysl (energie neexistuje sama o sobě, tak jako pohyb). Znám jediný vědecký pokus o vysvětlení tohoto, a tím je teorie strun, která je postavená na tom, že uvnitř každé elementární částice (kvarku, elektronu...) je jednorozměrný objekt, jakási struna, která vibruje a její způsob vibrace určuje, co je to za částici. Je to velice elegantní vysvětlení (na druhou stranu má ale dost potíží).

Třeba to vůbec není částice, tam úplně dole :-))))))))))))

natož částice "hmoty"

To tvrdí standardní model částicové fyziky, ano.

Já znám gravitaci pod tímto :

Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.

Ano, jako přitažlivé působení se projevuje, ale v principu se nic k ničemu nepřitahuje. Jenom se to tak chová, jako by se to přitahovalo, ve skutečnosti se to pohybuje po zakřivených drahách díky zakřivení prostoru a proto se to pohybuje směrem k sobě.
A ty si představuješ, že ta gravitace drží částice nějak u sebe?

Gravitace je důsledek toho, že se to něco k něčemu jinému pohybuje po zakřivených drahách díky zakřivení prostoru??????????­???????????????????????
Tomu já říkám už od 4. třídy ZŠ dostředivá síla

takže v inerciální soustavě se to pohybuje po zakřivených drahách? vůči sobě nebo obé po stejné zakřivené dráze vůči paralelním iner- i neiner-soustavám soustavám?

to je zajímavé. tomu nerozumím.

Takže gravitace taky neexistuje.

Vše je v mysli tvořené

Nebudu se s tebou natahovat.

Já to znám tak, ze vše hmotné má kolem gravitační pole, které na sebe působí.
Kdyby to tak nebylo, tak by se objekty ve vesmíru pohybovali zmatečně a de facto ani by ty objekty nevznikli.

Nejde přece o natahování.
Ano, takhle to známe ze školy, protože tam se kvůli jednoduchosti učí Newtonovská gravitace. Einstein jí poupravil a zpřesnil do podoby, že to gravitační pole = zakřivený prostor, v němž se pak objekty pohybují po nejpřímějších drahách. Takže při gravitačním působení na sebe navzájem nepůsobí jednotlivé částice (to je Newtonova představa). Např. Země obíhá kolem Slunce ne proto, že by na ní Slunce působilo nějakou přitažlivou silou, nýbrž proto, že Slunce kolem sebe zakřivilo prostor a Země se v tom zakřiveném prostoru pohybuje po nejpřímější dráze. Ale teď mě napadá, že ono to možná ani není důležité v našem tématu.

Některé objekty by nevznikly, a to právě makroobjekty, ale mikroobjekty by zase vznikly, poněvadž když jsem v předchozím příspěvku psal o složených objektech (molekulách, atomech, protonech a neutronech), tak ty nejsou složené díky gravitaci, ale díky jiným silám. Známe celkem 4 přírodní síly, které umí vysvětlit veškeré dění ve vesmíru a měl by jsi se s nimi seznámit, pokud chceš vědět, jak to opravdu je:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_interakce
http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/894-ctyri-silove-interakce-v-prehledu

Takže kdyby se země zastavila, do slunce by nespadla? .-)))
nebo slunce do země? .-))))

je to gravitace, která zakřivuje prostor :-))))
ne že zakřivený prostor způsobuje gravitaci :-))

Země obíhá kolem Slunce ne proto, že by na ní Slunce působilo nějakou přitažlivou silou, nýbrž proto, že Slunce kolem sebe zakřivilo prostor a Země se v tom zakřiveném prostoru pohybuje po nejpřímější dráze.

Mno - neshodneme se proto, že ty to bereš z pohledu zakřiveného prostoročasu bez gravitace.
Já to beru z pohledu gravitačního pole objektu.

I když je gravitace slabá internace, tak nemůžeš tvrdit že neexistuje - už jen v naší SS je její působení evidentní - čím větší objekt tím větší gravitační pole. Díky například Jupiterovy gravitaci, nás netrefují asteroidy každou chvíli.

Zakřivený prostoročas je ta gravitace. To gravitační pole. Čím zakřivenější ten prostoročas je, tím silnější je gravitační sílou.
Netvrdím, že gravitace neexistuje, ale roli začíná hrát až u větších objektů. U malých jako jsou kvantové objekty je to muší síla a na ně nemá prakticky žádný vliv. Podstatné je, že to není síla, která by držela hmotu na kvantové úrovni pohromadě nebo dokonce nějak způsobovala existenci hmoty.

OK - je to můj názor - tak to "vidím".
Nezkoumám to přes kvantovou úroveň - to není vůbec moje parketa - nikdy sem ji nepřišel na "chuť".

Dobře, ale vidíš to špatně, protože tak jak to říkáš, tak to prokazatelně není.

ale gravitace způsobuje to zakřivení...

gravitace JE to zakřivení. Jevy, které nazýváme gravitací, jsou způsobeny zakřivením prostoru.

A kde se vzalo?

ne, naopak, zakřivení je způsobeno onou gravitací...

V obecné relativitě sama tělesa zakřivují čas a prostor a v tomto zakřiveném časoprostoru se pohybují po nejrovnějších možných drahách – geodetikách.

https://www.google.com/search?q=zak%C5%99iven%C3%AD+prostoru+gravitace&oq=zak%C5%99iven%C3%AD+prostoru+gravitace&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUyBggAEEUYOTIGCAEQLhhA0gEIODE2N2owajGoAgCwAgA&sourceid=chrome&ie=UTF-8

No vždyť to píšu. Tělesa zakřivují prostor (a čas) a zakřivení toho prostoru je ta gravitace (to co nazýváme gravitací). Gravitace není způsobena nějakým vzájemným působením dvou těles, ale zakřivením prostoru.

A jak to ta tělesa dělají, to zakřivení?

Já to nechtěl komplikovat, ale když už jsme škrtli i gravitaci, tak to napíšu :
kvanta energie
minimální člověkem poznatelné "kousíčky" čehokoli, ať nezabředáváme, je jedno, jestli energie nebo hmoty.
jak správně napsal soucet, limitované planckovou konstantou
ty nám dělají z fyziky a plynulých dějů děje skokové, kvantované, byť na té nejnižší poznatelné úrovni

no jo ..... ale co když ta kvanta jsou i pod "pod planckovou konstantou" a jsou tam spojité a nikoli kvantované?
kde se pak ocitne "kvantová mechanika/fysika"?

Nebude to energie jaderných sil, které drží pohromadě kvanta energie, kvarky, elektrony, atomy .... které mj. způsobí to, že když dáš někomu pěstí, ve skutečnosti se vaše "hmoty" nedotknou, protože tomu zabrání právě ty jaderné síly, které, paradoxně, na ty nejkratší vzdálenosti působí odpudivě? .-)))))

Tedy abych to doplnil : to, co Miraiovi přerazilo nadvakrát čelist nebyl boxer, ale energie toho úderu, působení mezi silama úderu s boxerem a miraovo upravovanou vizáží :-)))))
to, čemu se říká ve fysice hmota, se sebe ani nedotklo .-)))))

https://cs.wikipedia.org/wiki/Siln%C3%A1_interakce

:-))) samzořejmě bylo přimyšleno lepidlo :-)))))

ovšem s takovýma vlastnostma, že to hmota (částice) ve skutečnosti není. podobně jako foton

ale dobře se s tím pracuje jako s částicí :-))

ty si mimochodem řekl, že hmota je vlastně tvořena energií. něco na tom bude protože nejmenší časti hmoty nelze brát jako malé zrnko písku.
Hmota to je pohyb a časti hmoty jsou složeny z energie spoutané k sobě gravitací- přitažlivostí

Na wiki je taky shrnutí pojmu hmota z hlediska fyziky:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hmota
je to tam podaný podobně jako v tom článku.