,
Záleží na tom, co tou hmotou míníme, jestli už samotné částice
hmoty, nebo až jejich "výtvory", tedy látku a jevy jako blesky či oheň. V
každém případě je ale hmota naším životním prostředím a proto jsme na
ní adaptovaní, poněvadž to je podmínkou pro naše přežití v té hmotě.
Naše smysly nám dávají informace potřebné k tomu, abychom přežili -
nedávají nám tedy všechny informace o hmotě, jak jsi správně uvedla, ale
jen ty, které jsou nutné k našemu přežití. Díky naší inteligenci
(která se taky vyvinula pro naše přežití 
) ale dovedeme vytvářet přístroje,
které mají citlivější senzory než my a ty nám umožňují získávat o
hmotě ony našim smyslům nedostupné informace. Díky tomu jsme rozšířili
naše možnosti poznávání hmoty a dostali jsme se až na její elementární
úroveň. Ono vnímání hmoty, o kterém píšeš, že je nutno zahrnout do
řešení otázky po podstatě hmoty, tady už potom probíhá nejen smyslově
(senzoricky), ale i intelektuálně, poněvadž data získaná z oněch
přístrojových senzorů už nejsou z většiny názorná.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
