Věřím že je to něco jako učebnice skrze historii lidstva ve smyslu návodu jak se dívat... tedy zřít za vnější fasádu. Tam za fasádou je skryté tajemství naší existence. neviditelné
Věřím že je to něco jako učebnice skrze historii lidstva ve smyslu návodu jak se dívat... tedy zřít za vnější fasádu. Tam za fasádou je skryté tajemství naší existence. neviditelné
Křesťanství je založeno na příbězích a tvrzeních Bible. Jestli Bible není z velké částí přesná historie, pak křesťanství nemá na čem stavět. Bible je buď spolehlivá historická pravda anebo je celé křesťanství jen pověrčivý nesmysl.
Jak bychom mohli dokázat, že autoři Bible byli pověrčiví věřící v mýty a ne moudří a rozumní lidé? Mohli bychom se například podívat na některé bytosti, o kterých se v Bibli píše, jako čarodějnice, mágové, duchové, obři, draci, mořské příšery a jednorožci. Moderní věda nepřinesla ani náznak důkazů, že by kterékoli z těch stvoření existovalo nebo existuje. Tyhle věci jsou prostě smyšlené.
Mezi další mýtické zvláštnosti bible můžeme připočíst mluvícího hada, mluvícího osla, mluvící keř, 900-let starého muže, člověka, jehož nadlidská síla spočívala ve vlasech, tři muže, kteří prošli nezranění ohněm, muže, který žil tři dny v břiše velryby, putující hvězdu, která vedla k určité budově, člověka, který vstal a odešel z hrobu 3 dny po své smrti. Byly tyhle příběhy myšleny jen jako metafory? Pokud ano, proč to bibličtí autoři jasně neuvedli? Koneckonců, Ježíš když mluvil v podobenstvích, předem to oznamoval
ale má na čem stavět i když se Bible nechápe doslovně. Jsou to trendy, vývoj náhledu... i v ekonomice i zdravotnictví často nestavíš na přesných číslech ale zajímá tě směr, zda hodnoty stoupají či klesají, kam ukazují. Tedy jde o ty ukazatele směru.
Píšeš : Tam za fasádou je skryté tajemství naší existence. neviditelné
Naše existence má nějaké tajemství?
A tou fasádou mají být biblické pohádky?
Uznávám, že pohádky mohou kromě pobavení i poučit. Třeba poučit, že být lidem v nouzi nápomocen šlechtí mezilidské vztahy. Platí rovněž pro pravdomluvnost. A také pro toleranci jak názorů, tak neškodných odchylek od středního proudu, třeba tu přetřásanou homosexualitu.
Byl tu zmíněn Jonáš. Jaké poučení nám má pohádka O Jonášovi
dát?
Pokuď vím, tak kapitán plachetnice rozkázal obětovat Jonáše, kdy hrozila
za bouře zkáza lodi. Zkrátka byl Jonáš obětován bohovi, aby se přestal
na kapitána lodi zlobit a přestal bouřit moře. Jonáše hodili přes palubu
do moře a těsně před jeho utopením ho polkla velryba ... a po třech dnech
ho vyplivla živého a zdravého na břeh.
To s Jonášem chápu jak podobenství, předobraz pohlcení ukřižovaného Ježíše zemí a vzkříšení třetí den.
Jonáš byl ale do moře hozen živej a zdravej. Neutopil se, nevstával z mrvoly a nezachránil ho bůh, nýbrž velryba.
O kterej druh velryby šlo není v bibli napsané. Muselo jít o dnes už vymřelý druh, neboť dnes nemáme žádnou velrybu, která by bez poškození Jonáše spolkla, ve které by Jonáš přežil tři dny a která by připlula k břehu a tam Jonáše vyplivla. Tak asi zázrak.
Vorvaň by to dokázal, ale za tři dny, by z Jonáše, zbyly jenom cvoky do bot.