že ste krstený, a je to hanba,
pokrytectvo Hamba a pokrytectví pro koho?
Moje babička byla pravděpodobně iniciátorkou mého křtu a já jí to
nezazlívám. Narodila se koncem 19. století na katolickém Slovácku a tak
zastávala velmi praktický názor "když nepomůže, tak neuškodí", někdy se
také říká "co tě neporazí, to tě posílí". Její pragmatizmus se
vyvíjel v jejím mládí před 1. svět. válkou za služby v jedné
vídeňské židovské rodině. Ze zapadlé vesnice (dědiny) Slovácka do
fantastické Vídně. Tam se naučila jak německy, tak se naučila hygieně,
vaření, šití, zavařování, prostě se z ní stala dokonalá hospodyňka, i
když trochu panovačná. Prožil jsem na Slovácku krásné dětství. Také
jsem jako dítě asistoval při tajném křtu své sestřenky. Já šestiletý
ateista, babička, miminko arciateisty otce a farář. Šli jsme tam zimní
nocí, aby se to ve vsi nikdo nedozvěděl a neprásknul to našemu
arciateistovi dědovi. Farář mi dal na památku krásný lesklý barevný
obrázek nějakého svatouška, nebo svatoušky. Když naše děcká tlupa
potkala v přírodě se procházejícího faráře, tak ho každý z mých
kamarádů pozdravil "pozdrav pámbu velebný pane" nebo tak nějak, já jsem
byl jediný kdo řekl "dobrý den". Pozděj mi můj děda říkal, že farář,
se kterým v neděli mastil v hospodě taroky se mínit "váš vnuk nedá
křesťanského pozdravení". Děda pozděj mínil, že bych se mohl také
někdy přemoci ... nemohl, radši jsem se faráři vyhnul, když mu nestačí
"dobrý den". Miluji pravdu a odmítám pokrytectví, kteráho bych se asi
dopustil, kdyby dal to křesťanské pozdravení.
Takže visitore, podle trestného zákoníku nejsou děti do 14. let trestně
zodpovědné za své činy. Počítám, že do trestně nezodpovědné množiny
zahrneš i miminka, takže jaképak pokrytectví? Nechceš korigovat to tvé
vyjádření?