,
Problém vidím akorát v tom "věřením bohu".
Ty vlastně věříš tomu, co o bohu navyprávěli "študovaní" theologové. A
ti se to naučili od předcházejících "študovaných" theologů a tento
řetízek věření je zakotven v představách "neštudovaných" lidí
žijících před 2 a více tisíci lety.
Na druhou stranu nechci brát lidem iluzi o supermanovi, který zkouší věření lidí tragédiemi, aby je vzápětí odměnil situacemi plnými radosti. Tohle považuji za normální přírodní proces a nepotřebuji k tomu supermana. Příkladů bych mohl uvést spousty, ale je to zbytečné, protože takové příklady zná každý z nás.
Dovolil bych si zkopírovat text písničky: Život je jen náhoda
Proč že se mi každou noc o tom jen zdá, o tom jen zdá, že v mém životě vyšla má tak šťastná a krásná hvězda, proč že se mi každou noc o tom jen zdá, že ta hvězda mi dá to štěstí, o němž se mi ve dne nezdá, zdání klame, mimoto každý sen, který v noci míváme, zažene příští den.
Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře, život plyne jak voda a smrt je jako moře. Každý k moři dopluje, někdo dříve a někdo později, kdo v životě miluje, ať neztrácí naději.
Až uvidíš v životě zázraky, které jenom láska umí, zlaté rybky vyletí nad mraky, pak porozumíš, že je život jak voda, kterou láska ve víno promění, láska že je náhoda a bez ní štěstí není.
2