Ale ano, protože vzýváš Bohyni. Jsi modloslužebnice.
Ale ano, protože vzýváš Bohyni. Jsi modloslužebnice.
Žádnou Bohyni nevzývám, to je Tvůj výmysl a Tvoje řeč, ja takto, takové hlouposti nepíšu ani nemluvím.
Ale ano, vzýváš. Paní Bohovou či Hospodyňku. To je modloslužebnictví.
Co kdyby jsi si nastudoval co je modla aby jsi tu jen tak něco neplácal.
Proto o ní nikdy nemluvím jako o Bohyni ale o Bohu rodu ženském :-).
Bůh se může projevovat i mateřsky i to o sobě tvrdí na několika místech
Bible.
slovo mateřsky je vymyšleno a definováno člověkem jako soubor nějakých
vlastností a přístupů.
proč by se mateřsky nemohl chovat i člověk-muž?
Bůh v rodu ženském = Bohyně. Muž se taky může projevovat i mateřsky.
Tvoje Hospodyňka je tvoje modla - protože se k ní modlíš - nemáš mít
jiného boha mimo JHVH.
Vůbec se nemodlím k Hospodince, modlitbu většinou začínám tak že
Otče.- matko.. protože o tom začnu vždy jen rozjímat jestli není Bůh i
ženského rodu :-).
A jak víš že JHVH není i ženského rodu ?
A víš že jsem viděla kapličku a na ni bylo místo madony zrcadlo?
Noa ty kdyby jsi se modlil tak před čím a nebo před kým a nebo kterým
směrem ?
Jako i bible, lidský nápad a "výrobek" .-))))
já kdybych se modlil k bohu, tak v sobě :-))))
Jo máme vejít k modlitbě do pokojíku svého čímž není myšlena nějaká cimra.
Já bych se modlil k Bohu v sobě a je mi u prdele, jestli ty pro to potřebuješ klid prázdného pokojíku.
Ani se moc nemodlím jen tak trochu a porád tápu v tom oslovení Boha, tedy už je to lepší..
Oslovení Bože je neutrální : on, ona, ono Bože - ke kterému rodu
patří?
Ty Bože - to samé.
Jo ale můžeme před to a nebo za to dát zájmeno "můj" a nebo i "má", což není moc ve zvyku ale mohlo by se to i tak vnímat když ženy jsou taky obraz a podoba Boha.
A proč bys to tam dávala?
Jen proto, abys mohla vymýšlet ty svoje bejkárny a prudit s nima?
My vnímáme, že ženu jsou také obrazem boha, neboj.
jen nepotřebujeme u boha vidět kundu, stačí nám vidět člověka
Bože je pátý pád (vokativ) slova bůh. Je mužského rodu. Ve slovenštině je bůh asi jediné slovo, kterému vokativ zůstal (nebo že by ještě otec a syn?) Tedy co jsem si stihnul všimnout…