Anglická gramatika žádné rody nerozlišuje. Že některá slova
vyjadřují pohlaví, to je jiná věc. Jde o pár zájmen (he/she/it,
his/her/its, himself/herself/itself), a pak už jen některá podstatná
jména (father/mother, brother/sister, rooster/hen, man/woman + složeniny na
–man/–woman, podstatná jména s ženskou koncovkou, např. actress,
waitress). To ale nejsou rozdílné rody každého toho slova, to jsou u
každého případu různá slova pro různá pohlaví.
Když v textu nahradíš tahle slova slovy pro jiné pohlaví, nemusíš už
měnit nic dalšího a text zůstává gramaticky správný. A proč? No právě
proto, že gramatické rody neexistují. Podstatná jména (a pouze o těch tu
vlastně byla řeč) se v gramatice chovají všechna stejně – nevyžadují
rozdílné tvary přídavných jmen, slovesných příčestí,
přivlastňovacích zájmen, ani řadových číslovek. Přitom tohle je i v
našem jazyce vlastně to jediné, v čem se rody mezi sebou liší. Takže v
angličtině se neliší.