Každá válka je zločin, ovšem máme tu pravidlo hodu prvním kamenem. Máme tedy útočníka a oběť útoku. Oběť se smí bránit všemi dostupnými prostředky. Útočník má však svou lživou propagandu, ve které se prezentuje jako oběť.
To je jako v té biblické pohádce o pilném zemědělci Kainovi a jeho zlomyslného bráchy Abela, který s radostí ničil Kainovu práci. Kain byl dohnán zoufalstvím nad úmyslně zničenou zahrádkou k činu. Majznul Abela motyčkou po šišce.
Původcem tohoto bratrského nesváru byl jednoznačně lenoch Abel. Kain neměl jinou volbu, nemohl připustit, aby Abel dál ničil Kainovi úrodu a Kainovy děti by pomřely hladem. Policie tehdá ještě nebyla stvořena a bůh to takhle naplánoval naprogramováním činností lidí a zvířat do poslední bio-molekuly.
Zazvonil zvonec a pohádky je konec.
Jaké poučení si z té pohádky vezmeme? Možná to, že by bylo lepší Abely
- ničitele světa - zavčas zneškodnit.
Banderovci se přidali k Němcům v boji proti rusáckým komunistům, kteří neuměli hospodařit a svou nelidskou politikou zabavovali Ukrajincům potraviny, tedy i obilí na setbu a Ukrajince kácel hladomor. Je tu i paralela s upsáním se Fausta Mefistofelovi, Bandera se upsal hitlerovi. Přivolaných zlých duchů se nelze jen tak zbavit.
Po bitvě je každý generál, se říká a také to, že dějiny píší vítězové. Rusáci jsou sebestřední barbaři a sní o obrození CCCP.

,