Už jsme na to někdy narazili - křesťané zpočátku šířili víru tak,
aby příliš nekolidovala s místními pohanskými tradicemi. Dřívější
rozšířené svátky spojené zejména s obdobím slunovratu propojili se
svými. Tak třeba zimní slunovrat s narozením Ježíše (stejně nikdo
nevěděl, kdy se narodil) - tak vznikla tradice Vánoc, s jarní rovnodenností
souvisí Velikonoce atd.
https://medium.seznam.cz/clanek/tomas-prop-krestanstvi-otevrene-integrovalo-pohanske-tradice-ted-se-zaklina-konzervatismem-82665#dop_ab_variant=1363630&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Křesťanství ve své rané fázi spoléhalo na poměrně liberální
přístup, díky čemuž se mu podařilo relativně klidně (vyjma například
křížových výprav proti západním Slovanům či pobaltským pohanům a
jejich násilné konverzi) a hladce rozšířit napříč Evropou. Tato ochota
integrovat místní tradice přispěly k udržení vlivu křesťanství až do
pozdního středověku.
Avšak od 16. století, kdy se o slovo začalo hlásit poznání a věda, vliv
křesťanství postupně oslaboval. Dnes v Evropě setrvale klesá podíl
věřících, přičemž zejména žalostných výsledků dosahuje
křesťanství u mladší generace (16-29 let), kterou nedokáže nijak
oslovit.
Je proto až s podivem, že se určité kliky uvnitř církve zaklínají
konzervatismem a jakoukoliv snahu a modernizaci církve označují za jed či
zničení samotné identity církve. Dokonce, i když tato snaha vychází od
papeže.
Zatímco v minulosti díky svému (na křesťanství) otevřenému přístupu
dokázalo křesťanství oslovit a konvertovat pohanské obyvatelstvo Evropy,
nyní se proti tomu samému zaklíná a nedokáže si udržet ani vlastní
věřící.

,



