Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Na to dokonce existuje taková ta "magická" teorie, podle níž byl Mojžíš v Egyptě veleknězem Osíridova chrámu, takže znal egyptské tajné (okultní, esoterní) učení a ovládal tedy i magii, jejíž ovládání egyptskými kněžími je ztvárněno i v SZ (proměnění hole v hada). Pak si vybral jeden semitský kmen, kterého díky svým prvotřídním magickým schopnostem pomohl vyvést z otroctví, a na základě své znalosti "skrytých věcí" mu vytvořil náboženství. V souvislosti s tím jsou interpretována Hospodinova slova adresovaná Izraelskému lidu "vyjdete z Egypta a vezmete si s sebou jeho majetek" tak, že tím majetkem je tu míněno ono tajné učení - to měl Mojžíš předat Áronovi a ten potom ustanovit kněžskou kastu, Levity, v níž se předávalo mezi vyvolenými dál, a jehož pozůstatkem by měla být Kabala.

Asi to bylo takto.

Mojžíš měl trápení se svým rozhádaným, neukázněným a vzpurným národem a rozhodl, že je opustí. Proto zdrhl na kopec Oreb a tam zoufalstvím brečel, protože už nevěděl jak dál. Jak tam takhle seděl, fňukal a zaslzenými očmi nic pořádně neviděl, tak si nevšiml, že ho následoval jeho jediný přítel a že se skrývá v suchých křovinách. Ten se tam vrtěl, nevěda co si má počít, až omylem křísnul křesadlem a zapálil jeden keř.
Mojžíš zaslechl jemný praskot větviček, zvedl hlavu a čumí zaslzenýma očma na hořící keř a v čoudu se rýsující figuru. Myslel si totiž, že je na kopci sám, dostal strach z lupičů. Z leknutí zvolal ustrašeným hláskem "kdo jsi?". No a z čoudu se ozvalo hromové "jsem, který jsem". Mojžíš v panice prchal s kopce ke svému národu aby se v davu ukryl. Národ se Mojžíše ptal kde se tu bere a proč se mu strachy klepou kolena, načeš z něj vylezlo, že se leknul a zpanikařil z toho, že na kopci na něj promluvila rozmazaná figura v hořícím keři tvrdící "jsem, který jsem". Národ se Mojžíšovi smál, ale mezitím dorazil do tábora Mojžíšův přítel a vida, že by národ nakopal Mojžíšovi zadek, tak zvolal mocným hlasem "Mojžíšovi se zjevil bůh - jsem, který jsem". Mojžíš vida, že se situace obrátila promluvil, řka "to tele, které jsi, můj vyvolený národe, ukradl neznámému pastevci si smíme ponechat a grilované zbaštit. Národ vzal tancujíce radostí Mojžíše na svá ramena a jak telecí řízky na grilu dostávaly zlatavou barvu, volal "zlatý Mojžíš, zlaté tele, zlatý bůh".

Upozorňuji, že tohle je přesný a pravdivý, i když ne kanonizovaný, popis oné události z knihy Exodus. Vyprávěla ho jedna paní z Mojžíšova národa.