Jak to říkali v pohádce Sůl nad zlato.
Přiměřeně, přiměřeně, přiměřeně ...
Už jsem psal, že náboženství vybavené slibem posmrtného života zmírňuje strach ze smrti. Je tedy lékem proti strachu.
Jiné je to pro náboženství vybavené ujištěním, že bůh vše naplánoval na sekundu až do věčnosti. Takže tento pobožný má ve své mysli představu, že ať dělá, co dělá, svému osudu (bude přejet autem, zemře na otravu satanem (hřibem)) neunikne a uniiknout nemůže i kdyby si zalezl do bunkru. Tím si tenhle pobožný ušetří rozmýšlení, jestli má jít přes silnici bez rozhlédnutí a nebo mít při sběru hub sebou katalog hub.
Prostě - náboženství má pro určitý typ lidí obrovské výhody. A to nepočítám to vytahování se na jiné, na ateisty "heč, já po smrti vstanu z hrobu a budu věčně žít a ty neé" strouhaje mrkvičku.