,
Tak vysvléci se musel jenom, když ukázal svou ránu na boku a řekl Tomášovi, aby do ní vložil prsty (a přesvědčil se tak, že je to opravdu Ježíš). Ale už jenom to, že chodil, je docela úspěch na to, že měl ještě před pár dny nohy propíchlé hřeby.
Kromě toho vlastně Ježíš od svého vzkříšení procházel dveřma, resp. objevil se náhle v místnosti, aniž by se předtím otevřeli a zavřeli dveře. Takže tam je naznačena určitá proměna, která je pak trochu osvětlená v jedné epištole. A nakonec vlastně Ježíš přede všemi stoupá k nebi. Tak to už teda nevim, jakými kejklemi tohle tehdy provedli...
Já chápu snahu o racionalizaci toho příběhu, ale zrovna tohle vysvětlení, že to Ježíš přežil, mi přijde nejméně racionální. Spíš bych třeba uvažoval, že opravdu zemřel a jakožto vzkříšený Ježíš vystupovalo jeho dvojče nebo nějaký hodně mu podobný dvojník - přece jenom Apoštolové vzkříšeného Ježíše na první pohled nepoznali, takže ten dvojník by tam docela seděl. Jenomže pak jak vysvětlit ty nadpřirozenosti.
