,
Tento text z Deuteronomia 21:10-15 je součástí starozákonního Zákona, který Bůh dal Izraelitům. Je důležité si uvědomit, že Starý zákon byl napsán v kontextu tehdejší doby a kultury, která byla velmi odlišná od moderních standardů spravedlnosti a morálky. Jakmile začneme chápat tento text v širším kontextu Bible a v rámci křesťanské teologie, můžeme jej vykládat způsobem, který reflektuje Boží záměr.
Historický a kulturní kontext
Ve starověkém světě bylo válečné násilí běžné a ženy byly často
vnímány jako součást válečné kořisti. Z tohoto pohledu můžeme chápat,
že biblický zákon se snažil poskytnout určitá pravidla a limity, aby
ochránil ty, kteří byli v tehdejší společnosti zranitelní, což jsou v
tomto případě válečné zajatkyně.
V textu je popisována situace, kdy izraelský bojovník vidí mezi zajatci ženu, která se mu líbí, a chce si ji vzít za manželku. Namísto toho, aby se k ní choval jako k věci, Bůh přikazuje, že s ní má být zacházeno s určitou úctou. Ona žena musí dostat čas na to, aby oplakala ztrátu své rodiny a své minulosti (což naznačuje respekt k jejímu lidství), a teprve po této době smí s ní být muž v manželském vztahu. Pokud se muž rozhodne, že si ji nechce ponechat jako manželku, nemůže ji prodat nebo s ní zacházet hrubě, protože by to bylo porušení její důstojnosti.
Křesťanský výklad
Z křesťanského pohledu, založeného na učení Ježíše Krista, je
klíčovým principem to, že každý člověk má v Božích očích nesmírnou
hodnotu a důstojnost, a to bez ohledu na pohlaví, národnost či společenské
postavení. I když tento starozákonní text může z dnešního hlediska
vypadat drsně, vidíme, že Bůh zde dává omezení v kontextu té doby a
kultury, aby ochránil zajatkyně před zneužíváním.
S příchodem Ježíše Krista v Novém zákoně dochází k naplnění a překonání starozákonních zákonů. Ježíš nás učí milovat bližního jako sebe samého (Matouš 22:39) a vztahy mezi lidmi mají být založené na lásce, respektu a rovnosti. V listě Galatským (3:28) je napsáno: "Není už rozdíl mezi Židem a Řekem, otrokem a svobodným, mužem a ženou, všichni jste jedno v Kristu Ježíši."
Shrnutí
Text z Deuteronomia 21:10-15 byl pokusem o regulaci praktiky, která v
tehdejší kultuře byla běžná, a poskytl ochranu válečným zajatkyním. Z
křesťanského pohledu jej však interpretujeme v širším kontextu celého
Písma, kde je každý člověk stvořen k obrazu Božímu a má stejnou hodnotu
a důstojnost. Nový zákon nám ukazuje, že ve vztazích nemá být násilí,
ale láska a úcta k druhému člověku jakožto Božímu dítěti. 
tedy na dnešní poměry