,
„Katolická encyklopedie“ konstatuje: „Starší Otcové jsou v otázce Mariiny bezhříšnosti velmi opatrní. Řečtí Otcové nikdy formálně nebo výslovně nerozebírali otázku Neposkvrněného početí.“ Ve skutečnosti vyjádřila řada nejranějších řeckých církevních otců jako Origenes (185–254 n. l.), Basilios Veliký (330–379 n. l.) a Chrysostomos (345–407 n. l.) názory, které odporují víře, že by Marie byla neposkvrněně počata neboli že by byla bez poskvrny dědičného hříchu. A podobné názory vyjádřil Augustin (354–430 n. l.), o němž se říká, že byl největší ze starých latinských „Otců“.
Předmět diskuze: “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
