,
Ondi
???
No a četl jsi tu poslední větu? :-))))
" Z pohledu makroevoluce (vývoji na úrovni skupin) mají mikroevoluční
změny v delším časovém rozmezí za následek vznik a zánik
druhů a dalších taxonů (dochází ke speciaci)."
ve skutečnosti se jedná o evoluci, kterou si verbálně samozřejmě můžeš rozdělit jako třeba golf : stolní, mini, velký, Volkswagen, .... .-))))
Souhlas. ZATÍM není prokázána mezidruhová evoluce. Sice indicií a argumentů je víc než dost právě v té podobnosti DNA druhů, vlastně komplet všech, kdy se jsme schopni dobrat pravděpodobného prapředka, v implantátech přijímaných jinými druhy, nebo v objevení se nových druhů po vlnách vyhynutí předchozích, ale JE JISTĚ PRAVDA, že my lidé, jsme to za těch asi 150 let, co to seriozněji zkoumámě, ještě nepotvrdili, nebyli svědky uvedeného.
tomu se ale není třeba divit .-))))) jednou to přijde :-))))) a možná budeme různé druhy vyrábět my sami, jako už geneticky ovlivňujeme leccos, akorát se toho trochu sami bojíme. oprávněně. ne kvůli bohu.
tomu se ale není třeba divit .-))))) jednou to přijde :-))))) a možná budeme různé druhy vyrábět my sami, jako už geneticky ovlivňujeme leccos, akorát se toho trochu sami bojíme. oprávněně. ne kvůli bohu...druhy vyrábať nebudeme, nie je to možné, aj genetika má svoje neprekonateľné bariéry - druh je geneticky uzavretý systém, má milióny genetických a biochemických blokov - biologických bariér, ktoré sú neprekonateľné, ani hypoteticky...pochopiteľne v rámci druhu (vo vnútri druhu) vznikajú vývojom nové varianty, a tie staršie môžu byť v prírode prostredím eliminované....
S tím prokázáním je to složité. U savců, nebo ptáků by jsme očekávali masivní změny, které by oprávnili pojmenování nějakého jedince novým druhem. Je to věcí a procesem taxonomie, která má svá pravidla.
Ovšem z praxe známe lvy a tygry jako různé druhy. Ale ejhle křížením
(prý nechtěným) došlo ke vzniku nového druhu - ligra. Křížením koně a
osla vzniknou též nové druhy. Známý je i kříženec ledního medvěda s
grizzlym. Tohle je přehledné. Na bakteriální a virové úrovni vznikají
též nové druhy.
Na odštěpení nového druhu z jedné z evolučních větví tedy potřebujeme
výraznou změnu zjevu a vlastností nového druhu.
Kříženec není nový druh, pokud se jeho jedinci nebudou dále množit jen
(nebo aspoň drtivou většinou) mezi sebou a nevytvoří svou vlastní
populaci. Což u mnohých z nich vlastně ani nejde.
Křížení je ale jen malým příspěvkem mezi všemi faktory, které se na
evoluci podílejí.
Není to přímo pozorováno, protože vznik druhu je ve srovnání s délkou života člověka (i ve srovnání s dobou, po kterou existuje věda), velmi dlouhý proces. Nově vzniklý druh je navíc zpočátku prakticky nerozeznatelný od svého předka, takže určit okamžik, ve kterém už je to ten nový, nelze. Tak jako během stmívání nemůžeš zmáčknout stopky ve chvíli, kdy právě nastala tma, ale před sekundou bylo ještě světlo.
Porovnání genomů a fosilní záznam ale dost zřetelně ukazují, že postupný vývoj je cesta, kterou se živý svět ubírá.
A aby chybějící pozorování evolučního vzniku nových druhů v reálném čase mohlo sloužit jako argument na podporu jejich vzniku kreací, nesmělo by takové pozorování chybět právě u toho vzniku kreací.
To je to, co kreacionisté nechtějí "slyšet" a sice že markantní změny
u izolované skupiny jedinců původního druhu lze rozeznat až po mnoha
generacích. Třeba tisíců.
U lidí můžeme generaci ustavit třeba na 20 let, dostaneme 5 generací pro
jedno století a jen 100 generací od Ježíška. Naši dávní předkové
opustili Afriku někdy před 50 tisíci lety, což dá zhruba 2,5 tisíce
generací a už zřetelné rozdíly nejen ve vzhledu.
1