Přibližně ve stejnou dobu, když Marx začal prosazovat komunismus, uvedl
Charles Darwin teorii evoluce. V roce 1859 Marx poprvé zveřejnil
materialistické pojetí dějin a ekonomiky v díle „Příspěvek ke kritice
politické ekonomie“. Ve stejném roce Darwin publikoval svoji knihu „O
původu druhů“ a položil tak základ teorie o evoluci živých tvorů. V
první polovině 19. století byla teorie evoluce všeobecně přijímána, ale
Darwinova teorie se od jiných evolučních teorií zásadně odlišovala.
Před Darwinem byla příčina evoluce popisována jako životní síla nebo
dějiny řízené Bohem, duch byl považován za substanci, neredukovatelnou na
hmotu. Naproti tomu Darwin obhajoval neřízenou mutaci a přírodní výběr.
Tato obhajoba byla ryze materialistická.
Neodarwinismus má mnoho nevyřešených problémů. Navzdory tomu je stále
živý. Důvod, proč darwinismus přežívá, spočívá v tom, že jeho
jediná alternativa, totiž teorie stvoření, je těžko akceptovatelná.
„Evoluce samotná je zoology přijímána ne proto, že byla dokázána
pozorováním, nebo že se její pravdivost dá dokázat z logicky sestavených
důkazů, ale proto, že její jediná alternativa, totiž stvoření, je
zřejmě neuvěřite lná.“ (Profesor D. M. S. Watson z Londýnské
univerzity)
(omyly darwinismu a protinávrh)