,
No ano, já nepopírám, že v tom baráku může být krásně, že je tam stále co objevovat a že spousta jeho obyvatel ani netuší, že existuje nějaký svět za jeho zdmi. A lze v tom domě bez problému a hodnotně prožít celý život. Pokud ti tedy nevadí, že si tím odepřeš všechno, co je venku. Tedy hlavně všechny další možnosti pohledu na svět, než skrze tvou víru. Tím si totiž své možnosti nerozšiřuješ, ale zužuješ. Nejsi schopen pochopit nic z toho, co se vylučuje s existencí tvého domnělého boha, protože neumíš ani v myšlenkách na chvilku připustit, že existovat nemusí. To myslím tím tvým nevycházením z toho domu. Omezil jsi své myšlení jen na to, co platí za předpokladu, že bůh existuje. Nic jiného posoudit neumíš a hlavně nechceš. Takže pravdu hledáš jen v té své ohrádce. Nebo domě, to je jedno, jaký příměr použiješ. I když tam ta pravda s víc než slušnou pravděpodobností vůbec není.
Posledních pár vět tvého příspěvku je jen konstatování, že nechápeš lidi, kteří své myšlení takto omezit nechtějí. No, a to je způsobeno právě tím tvým omezeným myšlením. Krásu a dokonalost můžeš vnímat, i když k jejímu vysvětlení nepotřebuješ boha. Ani ty ho vlastně k vysvětlení nepotřebuješ, protože jím stejně nic nevysvětluješ, když stejně nevíš, jakým mechanismem by ty své zázraky měl konat… Jen prohlašuješ: „To Bůh!“ A to pochopení světa nijak nepozvedá.
2
