kdyby nějací takoví nebo nějaké takové NĚCO existovalo, nemohlo by se
to už z principu "ukázat" - to by byl rušivý zásah do toho pokusu se
samovývojem.
No a lidi se myslím dělí na ty, kteří jsou s tím vyrovnaní, že se nic
neukáže a že některé centrální otázky nám zůstanou navždy
nezodpovězené (ale přesto se snaží prozkoumat a pochopit maximum toho, co
lze) -- a na ty ostatní. A ti ostatní často potřebují nějaké
náboženství ... a maj vše hotovo najednou a bez práce.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
a zároveň
dobře paroduje naivitu samotné křesťanské víry dovedené ad absurdum.
Navíc všichni jsou i v pohádkách.